Jaroslavu Svěcenému chybí kontakt s publikem. „To je to, proč to dělám“
Jaroslav Svěcený vydal album Way of Life i ve spolupráci s Českým rozhlasem. „Chtěli jsme natočit něco jiného,“ vysvětluje houslový virtuóz.
„Na albu najdete skladby, které mě provázely od osmnácti let, kdy jsem chodil hrávat jako elév do Reduty, a kde jsem se potkal s takovými lidmi, jako byli Karel Růžička, Rudolf Rokl nebo Ferdinand Havlík. Museli jsme tenkrát hrát potají, ve škole to neradi viděli,“ vzpomíná.
Jaroslavu Svěcenému teď chybí především kontakt s publikem. „To je to, proč to dělám.“ Proto vysílá tzv. Online okénka, kde představuje jednotlivé vzácné housle. „Každé mají příběh, hrálo na ně několik generací. A budou tady třeba i za 200 let.“
Nejen u nás rozumí hudbě
Připravuje také dramaturgii festivalů a v nejbližších letech by chtěl natočit projekty, které už jsou připravené včetně vánočního alba. Nahrát by chtěl i album s kytarou a klavírem a nejvíc se těší na možnost vycestovat. „Těším se na návrat například do Jižní Ameriky.“
![Jaroslav Svěcený](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/lightbox/public/images/c52baad09416efd0a39e11f9c2d1e074.jpg?itok=37quhvDH "Na albu najdete skladby pro housle a orchestr, velmi často v nových aranžích. „Natáčel jsem na slavné italské housle Giovanni Battisty Rugierriho a Giuseppe Guarneriho z počátku osmnáctého století, " prozrazuje hudebník | foto: Jadran Šetlík")
Jaroslav Svěcený procestoval se svými koncerty řadu zemí, mj. USA, Evropu, Mexiko, Chile, Rusko, Maroko, Indonésii, Indii nebo Thajsko. Má jich na kontě více než deset tisíc. „Těsně před uzavřením kultury na této planetě jsem hrál v Ekvádoru a Peru a bylo pro mě překvapení, jak tam klasické hudbě dobře rozumí. V řadě míst jsme se s naší hudbou dostali i na přední strany novin,“ vypráví hudebník.
Staré housle mají i něco navíc
Jaroslav Svěcený je i soudním znalcem v oboru smyčcových nástrojů. Do rukou se mu dostávají nádherné kousky. „Housle posuzuju jako obraz, na který se ještě hraje. A jako interpreta mě zajímá hlavně zvuk. Ten starý nástroj vám nabízí ještě něco, co se těžko popisuje. Je to nějaká forma energie.“
K hudbě jako takové se dostal díky dědovi. „Můj děda byl kapelník a houslista, moje maminka studovala hudební pedagogiku. Byli jsme taková zapálená muzikantská rodina. To, co dělám v současnosti, mě absolutně naplňuje,“ uzavírá Jaroslav Svěcený.
Související
-
Ostrý obraz a dobrý zvuk! Tak vítá Miloš Skalka už půl století rozhlasové posluchače
Že chce něco dělat s muzikou, věděl už od svých dvanácti let. Poslouchal tehdy rádio Luxembourg a zjistil, že se zahraniční písničky dají zpívat česky.
-
Petr Bende: Věra Špinarová mě plácla přes zadek a řekla zásadní větu: Ne, že přestaneš zpívat!
Rozhodující v jeho životě byla účast ve druhé řadě SuperStar. „Dala mi mnoho zkušeností za půl roku, které bych se učil dlouhá léta,“ přiznává zpěvák.
-
První honorář Josefa Vágnera? „Karel Svoboda mi věnoval čínský dolar“
První příležitost dostal právě od něj. „V devíti letech, kdy jsem chodil na zpěv k Lídě Nopové, připravoval muzikál Monte Christo. Lída mě doporučila,“ vzpomíná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
