Jaroslavu Svěcenému chybí kontakt s publikem. „To je to, proč to dělám“

„Na albu najdete skladby, které mě provázely od osmnácti let, kdy jsem chodil hrávat jako elév do Reduty, a kde jsem se potkal s takovými lidmi, jako byli Karel Růžička, Rudolf Rokl nebo Ferdinand Havlík. Museli jsme tenkrát hrát potají, ve škole to neradi viděli,“ vzpomíná.

Jaroslavu Svěcenému teď chybí především kontakt s publikem. „To je to, proč to dělám.“ Proto vysílá tzv. Online okénka, kde představuje jednotlivé vzácné housle. „Každé mají příběh, hrálo na ně několik generací. A budou tady třeba i za 200 let.“

Nejen u nás rozumí hudbě

Připravuje také dramaturgii festivalů a v nejbližších letech by chtěl natočit projekty, které už jsou připravené včetně vánočního alba. Nahrát by chtěl i album s kytarou a klavírem a nejvíc se těší na možnost vycestovat. „Těším se na návrat například do Jižní Ameriky.“

Na albu najdete skladby pro housle a orchestr, velmi často v nových aranžích. „Natáčel jsem na slavné italské housle Giovanni Battisty Rugierriho a Giuseppe Guarneriho z počátku osmnáctého století," prozrazuje hudebník|foto:Jadran Šetlík

Jaroslav Svěcený procestoval se svými koncerty řadu zemí, mj. USA, Evropu, Mexiko, Chile, Rusko, Maroko, Indonésii, Indii nebo Thajsko. Má jich na kontě více než deset tisíc. „Těsně před uzavřením kultury na této planetě jsem hrál v Ekvádoru a Peru a bylo pro mě překvapení, jak tam klasické hudbě dobře rozumí. V řadě míst jsme se s naší hudbou dostali i na přední strany novin,“ vypráví hudebník.

Staré housle mají i něco navíc

Jaroslav Svěcený je i soudním znalcem v oboru smyčcových nástrojů. Do rukou se mu dostávají nádherné kousky. „Housle posuzuju jako obraz, na který se ještě hraje. A jako interpreta mě zajímá hlavně zvuk. Ten starý nástroj vám nabízí ještě něco, co se těžko popisuje. Je to nějaká forma energie.“

K hudbě jako takové se dostal díky dědovi. „Můj děda byl kapelník a houslista, moje maminka studovala hudební pedagogiku. Byli jsme taková zapálená muzikantská rodina. To, co dělám v současnosti, mě absolutně naplňuje,“ uzavírá Jaroslav Svěcený.