Mrkev je mocný léčitel a chutný doplněk polévek

Zlenina je zdravá
Mrkev je dvouletka. V prvním roce vytvoří kořen se zásobními látkami, které využije v dalším roce pro tvorbu semena. My ovšem obvykle její vegetační cyklus přerušíme a v létě či na podzim vyryjeme kořeny pro vlastní potřebu. Pokud bychom kořeny nechali v půdě, příští jaro by mrkev vykvetla a vytvořila semena.

Mrkvová semínka obsahují kumariny, látky, které brání klíčení plevele, čímž si rostlina zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. To je určitě dobrá zpráva i pro zahrádkáře, protože záhonek s mrkví nevyžaduje tolik odplevelování jako záhonky sousední. Kumariny jsou ale také jedním z důvodů pomalejšího vzcházení mrkve. V procesu klíčení se totiž odbourávají a tím umožní vyklíčení semene. Jejich odbourávání je však postupné a vyžaduje určitý čas, proto mrkev nevyklíčí okamžitě ani v případě, že ji na jaře vysejeme za optimálních vlhkostních podmínek a do dostatečně vyhřáté půdy.

Vypořádáme se s deformací tvaru
Na těžších půdách se často vyskytují problémy s deformací kořenů mrkví. Příčinou poškození pletiva kořenové špičky bývá, že se dostane na nepropustné podloží nebo do půdní vrstvy s nedostatkem kyslíku, a to vede k deformaci a rozvětvení kořenu. Chceme–li získat kvalitní kořeny mrkve v horších půdních podmínkách, pěstujeme mrkev na hrůbcích. Připravíme je podobně, jako kdybychom „nakopčili“ brambory. Hrůbky pro mrkev by však měly být mírně širší než pro brambory (asi 50–60 cm), s rovnou horní částí.

Další tipy pro pěstování mrkve najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz