Mozky zvířat a lidská hloupost

Na co asi myslí náš pes? Zkušený majitel to možná pozná, věda ale zatím číst v myšlenkách zvířat ani lidí neumí. Co ale umí, to je rozeznat strukturu mozku a identifikovat rozdíl mezi člověkem a jinými živočichy.


Příspěvky Meteoru 8. 4. 2017
01:20 Losi se vracejí
15:20 Proč nefunguje mezidruhové křížení
27:27 Tajemný roztok vitality
31:08 Jak myslí zvířata?
43:30 Leváci a praváci v přírodě

O mozku a jeho neuvěřitelných schopnostech se pravidelně v Meteoru bavíme s neuropatologem a popularizátorem vědy Františkem Koukolíkem, když odpovídáme na otázky posluchačů. Tentokrát jsme se zaměřili na dotaz Pavla Procházky, který se ptal, jaký je rozdíl mezi mozky různých druhů zvířat a člověkem.

„Mozky bezobratlých živočichů, třeba chobotnic nebo včel jsou odlišné. Ale plán stavby mozku všech obratlovců je stejný. Je mu něco přes půl miliardy let,“ uvedl František Koukolík. Zásadním rozdílem mezi mozky lidí a zvířat je především to, že na nás má velký vliv kultura a máme vyvinutý abstraktní jazyk.

Úžasné schopnosti netopýrů a ryb

Stejné máme naopak to, že se přizpůsobujeme okolí, ve kterém žijeme. V některých ohledech tak může být mozek zvířat mnohem vyvinutější než lidský. „Korálové rybky rozlišují barvy, o nichž nemáme ponětí, netopýři mají sonar, mloci poznávají blížící se zemětřesení a někteří ptáci navigují své tisícikilometrové lety podle hvězd,“ vyjmenoval zvířecí schopnosti, které lidem naprosto chybí, František Koukolík.

Co určuje schopnosti mozku

Za naši výkonnost a schopnost řešit problémy, ale i přežít a rozmnožit se, vděčíme genům a stavbě a funkci mozkových konektomů, neboli neuronálních sítí velkého rozsahu a interakce obojího s prostředím. A to platí u lidí i u zvířat.

Čtěte také

„Cokoli se stane s DNA mozkových neuronů, se projeví na stavbě a činnosti neuronálních systémů, a tím i v chování. Totéž platí opačně. Cokoli se stane v prostředí, projeví se během 300 milisekund v činnosti DNA mozkových neuronů. Stačí si představit, že jste přišli o životní úspory v důsledku krachu banky. Jakmile to zjistíte, jste během třetiny sekundy v těžkém stresu, ze kterého se budete dostávat měsíce, roky, nebo zbytek života,“ popsal dále František Koukolík.

Malý mozek, velké schopnosti

Posluchač se dále ptal, jak je možné, že například mravenci nebo termiti, kteří mají logicky malinký mozek, vykazují mnohdy nečekanou inteligenci. „Záleží na tom, jak inteligenci definujeme. Inteligence může být cílené adaptivní chování, tedy něco, co přispěje k co nejdelšímu zdravému životu a co největšímu počtu potomků. Další definice praví, že inteligence je obecná duševní dovednost zahrnující schopnost uvažovat, plánovat, řešit problémy a učit se ze zkušenosti,“ vysvětlil Koukolík.

Mravenec - inteligentní bytost

Pokud tedy chápeme inteligenci jako cílené adaptivní chování, pak jsou termiti a mravenci velice inteligentní bytosti. Navíc je potřeba si uvědomit, že termiti jsou na Zemi už asi 200 milionů let, mravenci 100 milionů let, zatímco náš druh asi 400 – 200 tisíc let.

Dokonce se dá říct, že v něčem jsou mravenci chytřejší než my. Například v dopravě. „Mravenci i termiti jsou v tomto ohledu inteligentnější než lidé, jejich způsob dopravy totiž neničí ani je ani jejich prostředí,“ doplnil Koukolík. „Bude-li pokračovat současný vývoj, bude s vyšší pravděpodobností naše další existence na Zemi krátká. Inteligence se může proměnit v čistou stupiditu,“ řekl s nadsázkou neuropatolog.

Páchá lidstvo globální sebevraždu?

Lidstvo sebe samo i celou planetu nepoškozuje jen nešetrným způsobem dopravy, ale i ničivými válkami se zbraněmi hromadného ničení. „Náš druh je kandidátem na globální Darwinovu cenu. Připomínám, že Darwinova cena se uděluje lidem, kteří se zasloužili o zlepšení lidského genofondu tím, že se z něj vyřadili sami díky vlastní hlouposti,“ uzavřel František Koukolík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.