Mobily ve škole aneb ztížená možnost soustředění

13. únor 2018

Mnohé školy zakazují při výuce dětem používat mobily. Nejen že si přes ně můžou hledat na internetu správné odpovědi při písemce a vzájemně si radit, především se ale špatně soustředí na výuku. Nebo ne? Není to třeba tak, že si nejmladší generace na přepínání mezi virtuálním světem a realitou natolik zvykla, že jí to v soustředění nepřekáží?


Příspěvky Meteoru 10. 2. 2018
01:07 Co všechno dýcháme?
11:43 Jak se zrodil polarogram
16:00 Kůrovec farmářem
26:00 První naklonovaná opice
33:47 Má smysl přednášet dětem?
42:47 Zbavte se nadváhy bakteriemi!

Mobily a notebooky s připojením k internetu už dnes běžně používají při přednáškách a seminářích i dospělí. Dokonce i na mnoha vědeckých konferencích můžeme být svědky toho, jak vědecká kapacita přednáší a většina publika při tom serfuje po netu. Odnesou si pak ale posluchači z přednášky vůbec něco kromě bolení hlavy?

Otázkou, jak je to s přepínáním mozku mezi skutečností a virtuální realitou mobilů a počítačů, se zabývá neurolog dr. Karel Ježek, který vede Laboratoř experimentální neurofyziologie na Univerzitě Karlově.

Čím mladší, tím pružnější

„Člověk se neustále přizpůsobuje prostředí, v němž vyrůstá a v němž se pohybuje. Samozřejmě v dětství, kdy je mozek plastický, tak se změnám přizpůsobujeme snáze a ve světě se orientujeme lépe. Čím jsme starší, tím neustálé přepínání mezi realitami zvládáme hůře,“ uvádí v Meteoru neurolog Karel Ježek.

Ovšem přizpůsobení se něčemu ještě automaticky neznamená, že to mozek perfektně zvládá. „Mozek je navržen do určité formy, a ten design se moc překročit nedá. Klíč k tomu, pamatovat si, co potřebujeme, je stále stejný, plně se věci věnovat a nepřepínat mezi zdroji informací,“ upozorňuje odborník.

Neustálé přepínání mezi realitou okolo a naším vnitřním světem vedou k tomu, že jsme vlastně mentálně nepřítomni. „Nemůže to vést k efektivnímu zápisu toho, co chceme vnímat třeba při přednášce, byť si myslíme opak. Nestabilita v paměťovém systému vede k tomu, že to, co si chceme do paměti zapsat, si nezapíšeme přesně,“ dodává Karel Ježek.

Jak si lépe pamatovat?

Fenoménu paměti se věnuje spousta výzkumů. Zkoumá se například, jaký způsob výuky je z hlediska pamatování si nejvíce efektivní. Jestli přednáška – tzv. frontální výuka, čtení textu, diskuse s učitelem a vrstevníky nebo něco jiného.

Ze všech výzkumů prý vychází pasivní přednáška jako ten nejhorší, nejméně efektivní způsob, jak se něco naučit. V zásadě čím aktivnější v procesu učení jsme, tím lépe si pamatujeme. Třeba při čtení textu už jsme přeci jen aktivnější, než při pouhém poslechu.

Dobrý způsob, jak si věci zapamatovat na přednášce, je poslouchat aktivně, tedy být mentálně připraven na to, že co člověk vstřebává, bude muset obratem někomu vysvětlovat. Tento pocit vede k tomu, že se řečené zapisuje do mozku mnohem efektivněji a přehledněji, informace se mnohem lépe třídí.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.