Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny

1. Jak pomohl porcelán objevit vzácné zeminy
Datum vysílání 21. 10. 2017

Ve švédské vesničce Ytterby bychom narazili na živcový důl, který našel uplatnění s rostoucí oblibou porcelánových kamen. Při těžbě se ale narazilo i na kapsy vzácných zemin lanthanoidů, které izoloval chemik Gadolin. Ze čtrnácti lanthanoidů souvisí název čtyř z nich přímo s Ytterbiem, holmium se Stockholmem, gadolinium s Gadolinem.

2. Když byl hliník dražší než zlato
Datum vysílání 28. 10. 2017

Hliník se začal extrahovat z kamence kolem roku 1825. Díly lesku byl okamžitě klasifikován jako drahý kov a tak byl i používán: vystavován vedle korunovačních klenotů, nabízen hostům jako příbor cennější než zlato. Naprosto fádní kov se z něj stal až poté, co Charles Hall vynalezl levnou separaci hliníku. Ceny hliníku spadly z 1200 dolarů za kilogram na 55 centů.

3. Jak křemík porazil germanium
Datum vysílání 4. 11. 2017

Využití křemíku u elektronických součástek dlouho odborníci zpochybňovali, dokud na konferenci nevstal Gordon Teal s tím, že má v kapse křemíkový transistor. Vytlačil tím germanium z jeho pozice.

4. Proč Gándhí nenáviděl jód?
Datum vysílání 11. 11. 2017

V Indii je mezi populací nedostatek jodu a trpí tím novorozenci. Stačilo by ji přidávat do soli. Jenomže Gandhí učil lidi vyrábět si sůl podomácku, šetřit peníze a neplatit daně. Je z toho politická otázka a zdravotní důvody nikoho nezajímají.

5. Radioizotopy v guláši
Datum vysílání 18. 11. 2017

Maďarský chemik George de Hevesy získal ve svém anglickém ubytování podezření, že paní domácí neservíruje každý den čerstvé maso tak, jak avizovala. Jednou večer si proto nandal přehnanou porci masa, kterou posypal radioaktivním olovem před tím, než ho paní domácí vrátil. Druhý den nad novou večeří mával Geigerovým počítačem, a snažil se dokázat, že jde o už použité maso.

6. Proč se na Godzillu střílelo kadmiem?
Datum vysílání 25. 11. 2017

Japonsko v první polovině 20. století ovládl militarismus a s ním související poptávka po zinku na výrobu pancířů, letadel i munice. Zinek se v zemské kůře nerozlišitelně mísí s kadmiem, které se z vytěženého zinku vyplavovalo kyselinou do potoků a na zem. Zejména kolem dolů v prefektuře Kamioka se začala objevovat nemoc zvaná itai-itai: při jejím výzkumu se ukázalo, že se epidemiologická mapa kryje s mapou hydrologickou – s mapou řeky zaplavující místní rýžová pole. Důlní společnost vyplatila v 70. letech odškodné přeživším, ale v Japonsku zůstalo kadmium strašákem. Když místní natáčeli film Návrat Godzilly, pro likvidaci monstra použili rakety s kadmiovými hroty.

7. Dusík v raketoplánech
Datum vysílání 2. 12. 2017

Roku 1967 uhořeli při výcviku na misi Apollo tři astronauti poté, co se objevila v modulu jiskřička a v čistém kyslíku způsobila divoký požár. NASA proto začala v simulátorech a raketoplánech používat dusíkovou atmosféru. V roce 1981 ale do komory vešli technici bez plynových masek a všech pět jich náhle zkolabovalo. Udušení dusíkem je děsivé proto, že nefunguje instinkt, který by nás hnal k hladině třeba jako při nedostatku kyslíku. Tělo totiž hlídá jen koncentraci kyseliny uhličité, nikoliv hladinu uhlíku. Takže dusík, který je bez barvy a zápachu, zabíjí, aniž by člověk jakkoliv bojoval o život.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.