Miroslav Zikmund: Při psaní vedu s Jirkou dialog

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslav Zikmund

Hostem dnešního (středečního) Setkání Hosta do domu byl “Pan cestovatel“ Miroslav Zikmund.

S Jiřím Hanzelkou projel v automobilu Tatra 87 (v roce 2005 prohlášeným za národní kulturní památku) téměř celý svět. Přestože letos oslavil už své 91. narozeniny, těší se dobrému zdraví. A jaký je jeho lék?

Čtěte takéVše o Miroslavu Zikmundovi na webu Českého rozhlasu

„Je to v genech. Můj tatínek se dožil 91 let a myslelo mu to do poslední chvilky. Když jsme byli s Jirkou v Japonsku, dozvěděli jsme se tam, že podle místního chápání světa je povinností dětí dožít se věku svých rodičů. Já jsem to odsouval a nechtěl jsem si tatínkovu jednadevadesátku připomínat. Letos mi to ale nedalo a spočítal jsem si, kolik k jeho 91 letům bylo ještě měsíců a dnů, než odešel. Vyšlo to pro mě na červen. Splnil jsem tedy japonskou povinnost syna k tatínkovi. A od půlky letošního roku jedu na úvěr.“

Legenda H+Z = úplná detektivka

Miroslav Zikmund představil 3. prosince svůj nový literární svazek Legenda H+Z. Jedná se o výbor ze sedmi děl, která napsal s Jiřím Hanzelkou na první, tedy africké a latinskoamerické cestě: „Podmět ke vzniku knihy dali moji dobří přátelé Mirek Náplava s Petrem Horkým. Vzali si do hlavy, že udělají výběr nejzajímavějších statí, které mají dodnes určitou platnost,“ říká legendární cestovatel. „Namítl jsem jen, že bude potřeba, abych dílo upravil po jazykové stránce. Stále ale když po letech čtu vlastní nebo Jirkův rukopis, dozvídám se spoustu zajímavých věcí. Detaily, které jsou poznamenány chvilkovostí zážitku, najednou odvanul čas a text je úplná detektivka.“

Po 60 letech

K cestovatelským zápiskům se vracel téměř po šedesáti letech, což prý bylo velice dobrodružné: „Šlo zejména o jemnosti, které jsou důsledkem toho, že vnímáte konkrétní situaci všemi smysly. Ty se ale po určité době vytrácejí a již nemají tu šťávu, chuť a vůni. A spěch, ve kterém jsme tvořili, se projevil i tím, že se nám na jedné stránce opakovaly tytéž výrazy,“ říká M. Zikmund o psaní během cest.

Během korektur aktuální knihy zároveň nemohl nemyslet na Jiřího Hanzelku: „Někdy jsem si s ním potichu špital a vedl dialog,“ přiznává M. Zikmund.

Vzor Ludvík Vaculík

Vzorem, který ho naučil správnému zaznamenávání, mu prý byl Ludvík Vaculík: „Jednou ke mně přijel a říká: Mirku, půjč mi psací stroj. Začal tvořit, odmlčel se a procházel se. Pak se vrátil zpět ke stroji, udělal pár úhozů a zase chodil.“ Tvrdil o sobě, že je takový choďapsal.“ Fenomén českého cestovatelství si během spisovatelovy práce povšiml, že v textu škrtá všechno nepodstatné. Tentýž postup uplatňuje M. Zikmund dodnes a sám pro sebe ho pojmenoval hřebelcováním.

Včera neděle byla

Druhá cesta dvojice Hanzelka a Zikmund proběhla mezi roky 1959–1964. Po dobu pěti let tak byli mimo dění v tehdejším Československu: „Vůbec jsme neznali Suchého a Šlitra, Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou. Když jsme se v roce 1964 vrátili, celá Praha zpívala píseň Včera neděle byla. Náhle se nám otevřely jiné obzory. Vrátili jsme se do zcela jiné československé reality.“

Na druhou stranu ale byli otevřeni kultuře ostatních národů. A také díky nim se v tehdejším Československu začala hrát známá píseň La bamba: „V Buenos Aires jsme se seznámili s jedním Čechoslovákem. Protože věděl, že měl Jirka muzikantské vlohy, pochlubil se obrovskou sbírkou jihoamerické hudby a věnoval nám sto alb.“ Mezi deskami, které byly posléze poslány do tehdejšího Československého rozhlasu, byla i proslulá La Bamba či skladba Yerba Buena, která se stala znělkou rozhlasového pořadu Hanzelky a Zikmunda.
Lákají ho stále ještě expedice do cizích zemí a co si myslí o současném turismu? „Odebírám cestovatelské časopisy. Když přijdou, ponořím se do nich a sápu se po tom, abych se něco nového dozvěděl o zemích, kde jsem byl i nebyl. Už je ale nemusím vidět na vlastní oči. Z oblastí, které jsme s Jirkou procestovali a do kterých jsem se posléze vrátil, jsem si totiž přivezl rozčarování a zklamání. Čas utekl a ony země nejsou už tak panensky čisté jako bývaly tehdy. Kdyby tady ale byl Jiří Hanzelka, tak bych další cestu podnikl.“

A co by Miroslav Zikmund vzkázal nastupující generaci cestovatelů: „Čím více jich bude, tím více poznatků si přivezou a ovlivní to jejich život. Ten se utváří a formuje na cestách.“ Ještě doplňuje: „Mládeži, cestujte vesele dál, a pokud to považujete za přínos pro lidstvo, tak o tom i pište.“

Spustit audio
autor: Pavla Kopřivová

Odebírat podcast

Související