Meteor o velkém třesku, potravě trilobitů a souboji ve zbrojení

Vyrobíme velký třesk v laboratoři?

Velký třesk|foto: Geralt, Fotobanka Pixabay, ©

Poněkud děsivá představa autorů sci-fi, která by mohla znamenala konec vesmíru současného. Nicméně už teď umí věda vytvořit něco, čem odborníci říkají malý třesk. Díky urychlovači částic v CERNu se podařilo vytvořit podmínky, které panovaly ve vesmíru jen nepatrný zlomek vteřiny po velkém třesku. Horké a husté prostředí obsahovalo tzv. kvarkové-gluonové plazma. Atomy, protony ani neutrony neexistovaly. Vše bylo stlačeno do sebe až do úrovně kvarků. Jak se toto plazma uměle vytváří a co o něm víme? To nám popisoval prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze.

Založení časopisu Vesmír

Posledního březnového dne roku 1871, to byla Živa poprvé načas u ledu, předložil student medicíny Václav Kumpošt pražskému policejnímu ředitelství oznámení, že: "začne ve svém bytě ... vydávat vlastním nákladem a ve vlastní redakci periodický časopis Vesmír". První číslo vyexpedoval kolem poledne 3. května 1871.  První číslo mělo 12 stran a obsahovalo 5 článků – z nich tři napsal sám Kumpošt - a několik krátkých aktualit rovněž od něho. Tak se začala psát historie dnes prestižního časopisu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Čím se živili trilobiti?

Trilobit|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Trilobiti byli prvohorní mořští živočichové měli obrovskou evoluční vytrvalost. Trilobit vypadá trochu jako kříženec brouka s podmořským tankem. Je to příbuzný dnešních pavouků nebo krabů. Máme velké štěstí, že právě u nás, hlavně v pásu mezi Prahou a Plzní je doslova trilobití ráj. Došlo tam už k řadě důležitých nálezů zkamenělin. Jeden opravdu extra případ zaujal paleontologa Štěpána Raka. Vědci se mohli podívat trilobitovi přímo do žaludku.

Porazí cvrček mouchu ve zbrojení?

Cvrček|foto: StillWorld, Pixabay, Licence Pixabay, ©

V přírodě probíhá neustálý souboj živočichů. Kdo se rychle nevyvine, zahyne. Příkladů, kde se odehrává rychlá evoluce v podstatě před očima, je spousta. Biolog prof. Jaroslav Petr nás zavedl na Havajské ostrovy, kde probíhá souboj cvrčka s mouchou. Parazitická moucha naklade vajíčka do těla cvrčka a po vylíhnutí ho larvy zabijí. Poté, co začalo cvrčků ubývat, přišli se nečekanou obranou. Jenže mouchy zareagovaly. Vymyslí cvrček něco dalšího?

Lze předpovědět zemětřesení?

Zemětřesení|foto:Shutterstock

Mohli bychom zachránit tisíce lidských životů, pokud bychom dokázali předpovědět čas a místo zemětřesení, zejména v hustě osídlených městech. Pokud bychom to mohli udělat s dvacetičtyřhodinovým předstihem, bylo by možné evakuovat obyvatele, zastavit kritické provozy a vypnout inženýrské sítě. I hodinový předstih by stačil např. k útěku z budov na volná místa.

Zamýšlí se nad tím kniha Zemětřesení aneb Tragické výzvy v dějinách. Napsali ji Peter Moczo, Eva Rutšeková a kolektiv a vydává ji jako novinku nakladatelství Grada. V Meteoru čte Ivo Theimer.