Meteor o útočných mravencích, léčivém štíru a opalování ve stínu

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Proč mravenci podnikají hromadné útoky?

Proč se některé druhy mravenců pohybují ve velkém?|foto:Shutterstock

Zdálky mohou vypadat jako temná řeka. Zblízka rozeznáte, že jde o těla milionů mravenců. Stovky metrů dlouhý a desítky metrů široký proud sežere všechno, co potká a zvíře jsou schopni ohlodat na kost. Proč se některé druhy mravenců pohybují takhle ve velkém?

Vědci zkoumali příbuzný druh mravenců, který „všežravý proud“ netvoří a jistili velmi zajímavou věc. Rozdíl v chování je dán patrně jen počtem mravenců. Jak je to možné popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Původce malárie

Sir Ronald Ross, objevitel původce malárie|foto:Profimedia

Malárií trpí stamiliony lidí a tisíc denně jich umírá. Přijít na to, jak se tato nemoc šíří, bylo pro vědu velkou výzvou: „Sotva jsem se opět pustil do práce a podíval se do mikroskopu, zcela jasně jsem před sebou spatřil téměř dokonale kruhový útvar o průměru zhruba 12 tisícin milimetru. V každé z těch kuliček byl shluk ještě menších zrnek, černých jako smůla. V každé kuličce jsem těchto zrnek napočítal 12 až 16.“

Takhle 20. srpna 1897, tedy před 125 lety, lékař Ronald Ross v Indii objevuje způsob šíření malárie komářím kousnutím. Ony černé granule byly zárodky prvoků, kteří se do komářího žaludku dostanou s nasátou krví, poté se v něm páří a používají ho i jako líheň oplodněných vajíček. Zárodky pak vstupují do komářích slin a s nimi kousnutím do těla další oběti. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Smrtonoš, který by mohl zachraňovat životy

Pomůže nejjedovatější štír světa léčit nádory mozku?|foto:Profimedia

Vydat se na cestu do exotické země vždy znamená nějaké riziko. Například ředitel pražské zoo Miroslav Bobek se vydal do Egypta, kde v poušti narazil na štíra druhu Leiurus quinquestriatus. Jde o nejjedovatějšího štíra světa. Přesto je pozoruhodné, že vědci uvažují o využití jeho jedu k léčbě.

Obsahuje totiž peptid o 36 aminokyselinách nazvaný chlorotoxin. Ten působí na buňky mozkového nádoru. Bude snad jedovatý štír pomáhat lidem léčit rakovinu? O tom Miroslav Bobek četl ze své připravované knihy Ryšavý knihovník a další zápisky ředitele zoo.

Proč není dobré hulákat na lesy?

Proč není dobré hulákat na lesy?|foto: Pezibear, Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

Všichni víme, že křičet v lese by se nemělo. Jenže hluční jsme, i když si to neuvědujeme. Rušíme zvířata a samy se připravujeme o mnoho hezkých zážitků, protože před námi živočichové s předstihem utečou. Jak se z pohledu akustiky v přírodě chovat a nechovat, to popsal strážce přírody Ondřej Vítek.

Lze se opálit ve stínu?

Lze se opálit ve stínu?|foto:Arturo Rivera, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Na první pohled to zní jako nesmysl. Do stínu přeci nesvítí Slunce, tak jak bychom se v něm mohli opálit. Astrofyzik prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ale upozorňuje, že sluneční světlo je i ve stínu.

Nejde o přímé světlo, ale rozptýlené. Pokud se provede měření, ukazuje se, že z modré jasné oblohy přichází více záření, které nás může opálit, než přímo ze sluneční ho disku. Jak je to možné? A jak se tedy chovat, když se opálit nechceme?

Sherlock Holmes a smrt na střeše

Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Autory téměř tří desítek případů byli buď spisovatel Rudolf Čechura nebo hlavní redaktor Meteoru Josef Kleibl.

Čtěte také

Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a smrt na střeše

Zveme vás k poslechu kriminálního případu, ve kterém nahlédneme do mysli geniálního detektiva. K poslechu je jako stream mezi 20. a 27. srpnem 2022.

Účinkují: Svatopluk Beneš (Sherlock Holmes), Jiří Císler (dr. Watson), Josef Abrhám, Sylva Sequensová, Josef Bláha, Jan Řeřicha, Josef Červinka. Scénář Rudolf Čechura, píseň Petr Skoumal, Jan Vodňanský, režie Karel Weinlich. Premiéra 13. prosince 1986.