Meteor o teleportaci, kojícím pavoukovi, sexu a písních kosmických

5. leden 2019
Teleportace
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:50 Teleportace už existuje! Ale jen v mozku.
  • 12:38 Čeká nás lepší předpověď počasí
  • 20:52 Sexuální chování jako tabu
  • 26:00 Překvapení jménem kojící pavouk
  • 31:41 Stopování prachových částic
  • 41:20 Písně kosmické z pohledu vědy

Teleportace už existuje! Ale jen v mozku.

Laboratorní potkan (varieta s velkýma ušima – dumbo)

Představte si, že sedíte v místnosti a zničehonic jakoby lusknutím prstu, se ocitnete v jiné. Teleportace! Ta se vám opravdu může stát! Má to jen jedinou podmínku – musíte být potkanem. Přesně to je podstata pokusů, které provádí neurolog Karel Ježek. Studuje při tom mozek potkana a sleduje, kam do paměti se mu ukládají informace. Samozřejmě při tom potkan není teleportován doslova. Jde o důmyslný experiment. Jak funguje a k čemu je takový výzkum dobrý, vysvětlil Karel Ježek v Meteoru.

Čeká nás lepší předpověď počasí

Bouřka

Schopnost meteorologů předvídat počasí je nesrovnatelně lepší než v minulosti, přesto snahy o její další vylepšování nepostrádají smysl. Předpovědní model ALADIN vznikal už v devadesátých letech ve spolupráci francouzské Méteo France a středoevropských povětrnostních služeb. Na jaře nasadí Český hydrometeorologický ústav do ostrého provozu nový model ALADIN s polovičním krokem sítě, tedy místo 4,6 km pouhých 2,3 km. Změna znamená například 4x větší objem dat při zpracování, současně ale umožní i navazující aplikace např. na modely šíření znečištění ovzduší nebo hydrologické modely pro menší toky. Podrobnosti v Meteoru představil Martin Novák z ČHMU v Ústí nad Labem.

Sexuální chování jako tabu

Sexualita

O sexuálním chování lidí se toho mezi odborníky před 70 lety příliš nevědělo, natož, aby se takové informace dostaly na veřejnost. Doslova revoluci způsobila studie amerického profesora Alfreda Kinseyho, který vyzpovídal na 5000 mužů. Statistiky šokovaly svět. Kinseyho zpráva, jak se jí začalo říkat, otřásla samými základy silně pokrytecké severoamerické civilizace. Autor se stal terčem kritiky. Jaký měla studie vliv a jaký byl osud jejího autora jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Překvapení jménem kojící pavouk

Pavouk maloočka Rechenbergova

V každé učebnici přírodopisu se dozvíte, že savci se vyznačují tím, že jejich mláďata jsou živena mateřským mlékem. Ostatně právě od slova sání se celá tato třída obratlovců jmenuje. O to větší šok způsobil objev pavouka, který kojí svoje mláďata. Prof. Jaroslav Petr v pořadu objasnil, jakou náhodou si toho všiml jeden chovatel, když mu bylo divné, že matka nenosí potomkům žádnou potravu a ti přesto náramně prospívají. Objev dokládá, jak je někdy škatulkování vymyšlené člověkem umělé. Podobně jako v případě ptakopyska, který je savcem, a přesto klade vejce.

Stopování prachových částic

Částice zgelovatělé rostlinné tkáně z uhlí

Automobily celoročně a topení v domácnostech v zimě – to jsou dva nejhorší zdroje prachových částic, které působí neblaze na lidské zdraví. Je tedy důležité umět prach ve vzduchu rozpoznat, detailně analyzovat a určit, odkud pochází. To se daří např. Tomáši Hrstkovi z Geologického ústavu Akademie věd. Se svými kolegy dokáže určit, jestli písek letící právě nad naší republikou pochází třeba ze Sahary. Pracuje i na automatickém zpracování vzorků naprogramovaným mikroskopem, ale naráží při tom na chybějící atlas prachových částic. Podaří se ho vytvořit?

Písně kosmické z pohledu vědy

Umělecká představa vzhledu Proxima Centauri b

Kdo by neznal Nerudovy Písně kosmické. Zdaleka to není povinná školní četba. Jan Neruda byl astronomem amatérem a co do svých básní napsal, to odpovídalo tehdejšímu stavu znalostí. A nejen to. Kladl si otázky, které šly za obzor tehdejšího myšlení. Táže se například nejbližší hvězdy Proximy Centauri, jestli má „děti taky“. A skutečně. Planeta u této hvězdy byla před pár lety objevena – 140 let po Nerodových verších. Ukázky básní v Meteoru ve čtyřdílném cyklu recituje Miloň Čepelka a z pohledu dnešní astronomie komentuje astrofyzik Jiří Grygar.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související