Meteor o schopnostech přírody, larvách trilobitů a samoléčbě zvířat

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Výsypky jako laboratoře života

Představte si, že máte kamenolom, nebo budujete důlní dílo, zkrátka potřebujete odstranit obrovské množství zeminy. Práce na roky, náklaďáky jezdí jeden za druhým a odváží všechno na obří hromadu. Přijedou na vrchol, nakloní korbu a vysypou náklad. Není divu, že se takto vzniklým kopcům říká výsypky. Dokáže výsypka sama zarůst a stát se kopcem, kde bují život a zapadne do krajiny? Nebo se o to musí postarat člověk? Tím se zabývá prof. Jan Frouz z Biologického centra AV v Českých Budějovicích a má překvapivé výsledky.

Pořádek v kosmických mlhovinách

Jednoho pozdně letního večera roku 1758 francouzský astronom Charles Messier studoval kometu, kterou krátce předtím objevil.

Planetární mlhovina Helix|foto:NASA, Profimedia

Přitom si ji málem spletl s jiným objektem, rovněž dosud nepopsaným, který se jí v dalekohledu podobal, ale kometa to nebyla. A tak dostal nápad sepsat všechny dostupné matoucí objekty do katalogu. Nese jeho jméno a používá se dodnes. S čím si lze splést kometu? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Existují včely samotářky?

Brzy nastane jaro. Úly zase budou bzučet švitořením pilných včeliček. Je obdivuhodné, jak spolupracují, žijí spolu a pomáhají si. Víte ale, že ne všechny? Nejde o to, že by některé obyvatelky úlu bojkotovaly společnou činnost. Existují včely, které celý život prožijí samy. Nazývají se včely samotářky nebo také solitérní včely. Dokonce jich existuje větší počet druhů než klasických včel. Jak vypadá jejich život? O samotářských včelách hovořil dr. Radek Mikuláš z Geologického ústavu AV.

Umějí se zvířata sama léčit?

Vědci sledovali ptáka dropa velkého na shromaždišti. Pobyt v místě, kde se potkává obrovské množství jedinců, je vždy rizikový kvůli přenosu chorob. Jenže dropi se tam začnou živit bylinou, která slouží jako prevence nákazy. Dělají to náhodou, nebo si uvědomují její důležitost? Odborníci věří druhé možnosti, protože příkladů, kdy se zvířata dokáží léčit, znají celou řadu. Například šimpanzi si spravují trávící problémy pomocí pojídání listů a na rány si mažou rozmáčklé mravence. Jaká další zvířata se dokáží léčit? Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Trilobiti jako skvělý oběd

Otisk starých trilobitů v kameni|foto:Shutterstock

Trilobita si představujeme jako vládce prvohorního moře. Možná proto, že je na našem území nalézáme ve velkých počtech. Rozhovor s paleontologem dr. Lukášem Laiblem z Geologického ústavu AV ale začíná překvapivou informací, že trilobiti neuměli moc plavat. Pohybovali se spíše u dna, a to už od stadia larvy. Teprve později se některé druhy odvážily k hladině. Byl to dobrý nápad? Nestaly se pak snadnou kořistí?

Co si lidé myslí o liškách?

Liška obecná|foto:Shutterstock

Vychytralý jako liška. Tak si představujeme vlastnost tohoto zvířete. Jenže v zahraniční literatuře mají lišky i jiné schopnosti. Zejména v Asii věřili vždy lidé v jejich nadpřirozené schopnosti, například se proměňovat v jiné bytosti. Lišky patří nejen do přírody, ale i do kultury, kde je jim věnován velký prostor. Píše se o tom v knize O liškách a lidech, kterou vydalo nakladatelství Grada. V Meteoru z ní čte Anna Theimerová.