Meteor o prasečích orgánech pro člověka, světélkujících hnízdech a Marsu

26. listopad 2022

Poslechněte si:

  • 01:10 Transplantace prasečích orgánů člověku
  • 11:40 Nejdelší měření v Klementinu
  • 18:07 Přirozenými protilátkami proti rakovině
  • 27:50 Proč hnízda vosíků fluoreskují?
  • 39:28 Proč Mars přišel o své magnetické pole?

Hovoří genetik Jan Pačes, imunolog Václav Hořejší nebo geofyzik Petr Brož. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček čte Zdeňka Sajfertová.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Transplantace prasečích orgánů člověku

Opravdu nejde o překlep. Odborníci zkoumají možnosti, jak by bylo možné zcela běžně transplantovat prasečí orgány pacientům, kteří marně čekají na vhodného lidského dárce. A nejde jen o akademické úvahy.

Vědci už začali s genetickou úpravou prasat tak, aby jejich orgány lidské tělo neodmítalo. Jak popsal dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, genů stačilo upravit jen několik. Má nová metoda budoucnost?

Nejdelší měření v Klementinu

Klementinum kolem roku 1730

O tom, jaké počasí panovalo v minulosti, dlouho vypovídaly jen vzpomínky pamětníků. V případě zaznamenáníhodných událostí (velkých bouří, veder, mrazů, povodní) i místní kroniky. Obojí však nesoustavně, nepřesně, subjektivně. Takže se různé prameny těžko daly jakkoli porovnávat.

S rozvojem vědy to však začalo být málo. První souvislý záznam základních meteorologických veličin začal být u nás prováděn od neděle 26. listopadu 1775 v pražském Klementinu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Přirozenými protilátkami proti rakovině

3D ilustrace melanomu

Rozbité, poničené buňky, které nejen neplní svou funkci, ale množí se a utlačují buňky zdravé. To je velký problém. V místě, kde se rozmnoží narušují správnou funkci těla a následky mohou být fatální.

Vědci ale zjistili, že naše tělo se nádorovým buňkám brání mnohem více, než se zdálo. Roli hraje tzv. přirozená imunita. Bez ní bychom trpěli nádory mnohem víc. Využijí toho lékaři k léčbě? O tom hovořil v Meteoru prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Proč hnízda vosíků fluoreskují?

Proč hnízda vosíků ve tmě svítí?

Když se vědci vydali do severního Vietnamu na průzkum pestrosti druhů, překvapilo je po setmění nečekané světlo. Vydali se za ním a zjistili, že světélkuje hnízdo vosíků. Jali se zkoumat, co je příčinou.

Na první pohled totiž vosíci nemají žádný důvod, aby o svém příbytku dávali vědět. Slouží jim snad světlo k nalezení hnízda? Další, poněkud překvapivý důvod, představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč Mars přišel o své magnetické pole?

Kdysi dávno měla planeta Mars své magnetické pole generované pohybem nabitých částic v nitru planety. Podobně vzniká i u planety Země. Jenže dnes toto pole Marsu chybí. Je to problém pro všechny plány na trvalou lidskou přítomnost na planetě. Pole je totiž přírodním ochranným štítem proti nebezpečnému kosmickému záření. Proč už ho Mars nemá?

Také o tom hovořil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV, který komentoval text ze své knihy Vesmírníček. Tu vydávají Knihy Dobrovský. V Meteoru ukázky čte Zdeňka Sajfertová. Knihu máte možnost vyhrát, sledujte soutěžní otázku na konci pořadu.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová