Meteor o potopě světa, španělské chřipce a šikovných velrybách

4. březen 2023

Poslechněte si:

  • 00:56 Co způsobila španělská chřipka?
  • 07:22 Nastala opravdu biblická potopa světa?
  • 20:23 Březen v zrcadle pranostik
  • 32:14 Používají velryby nástroje?
  • 42:28 Jak vypadá liščí rodina?

Hovoří geolog Jiří Jiránek nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy O liškách a lidech čte Anna Theimerová.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Co způsobila španělská chřipka?

Jedním slovem: pohromu. První světová válka ještě ani neskončila a přišla epidemie nového chřipkového viru, který zabil víc lidí než válka samotná. Ohnisko nemoci vypuklo ve Spojených státech ve vojenském výcvikovém táboře. Vojáci ji pak roznesli po Evropě. Proč se jí tedy říká španělská? A proč zabila tolik mladých lidí, když většinou bývají nejzranitelnější starší ročníky? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nastala opravdu biblická potopa světa?

Ulrich Hub: Tučňáci na arše

Noemova archa byla jedinou, která unikla potopě světa. To se píše v bibli. Záplava celé planety až po Himaláje je nemožná, tolik vody na planetě prostě nemáme. Jenže před tisíci roky byl pro lidi svět mnohem menším územím. Geolog Jiří Jiránek se zabýval myšlenkou, zda by inspirací pro biblický text nemohla být skutečná událost. Domnívá se, že ji našel. Roku 2800 př. n. l. mohla kolébku civilizace – Perský záliv, spláchnout obří vlna cunami.

Březen v zrcadle pranostik

Kalendář, březen

Březen je důležitým měsícem především z hlediska zemědělců. Na pranostiky se dnes možná díváme spíše s lehkým úsměvem, protože víme, že nevycházejí na 100 %. Jenomže před staletími hrály pranostiky významnou roli. V době, kdy počasí věda nedokázala předvídat, byly významnou pomůckou třeba k tomu, aby rolníci zaseli ve správný čas. Naši předkové si všimli, že během roku se pravidelně opakují období, kdy je počasí podobné. Doc. Zdeněk Vašků velmi podrobně analyzoval deset tisíc pranostik. V aktuálním Meteoru jsme si představili ty nejzajímavější pranostiky měsíce března.

Používají velryby nástroje?

Možná si řeknete: Jak by mohly? Vždyť nemají ruce! Jenže už třeba takové novokaledonské vrány ukázaly, že to jde i jinak. Velryby k tomu dokonce nepotřebují ani ploutve. Stačí jim dýchací otvor. Jejich nástrojem jsou totiž bubliny vzduchu.

Samička keporkaka s mládětem

Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, jak velrybí samci šimrají samičky drobnými bublinami na břichu. Používají je ale i k dalším účelům. Vědci zjistili, že se díky nim dokáží podívat, co se děje na hladině.

Jak vypadá liščí rodina?

Liška obecná s mládětem

Samec není jen od toho, aby oplodnil samičku. Podílí se na rodinném životě i během březosti samice. Na konci tohoto období, když už pro ni je obtížnější opustit doupě, stará se samec, aby měla co jíst. I po narození liščat nikam neutíká, hraje si s mláďaty, čímž je učí. Co dalšího se děje v liščí rodině? O tom se píše v knize O liškách a lidech, kterou vydalo nakladatelství Grada. V Meteoru z ní čte Anna Theimerová.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.