Meteor o obojživelném dinosaurovi, masožravých včelách a polarografii

5. únor 2022

Poslechněte si:

  • 01:18 Byli někteří dinosauři obojživelníky?
  • 11:30 První operace srdce s mimotělním oběhem krve
  • 17:04 Mohou viry obohacovat naši DNA?
  • 29:11 Existují masožravé včely?
  • 35:55 100 let objevu polarografie

Čtěte také

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Byli někteří dinosauři obojživelníky?

Na prvním obrázku kvízu po vás budeme chtít název tohoto krasavce

Dinosaury si představujeme hlavně jako obří živočichy, kteří na souši neměli konkurenci. Ukázalo se, ale že jeden z pěti největších dinosaurů – spinosaurus, byl uzpůsobený životu ve vodě mnohem více, než ukazovaly předchozí výzkumy.

Své čtyři končetiny používal jako pádla a ocas jako kormidlo. Je možné, že ve vodě trávil většinu času a potravu si zajišťoval právě tam. Samozřejmě mohl občas k lovu vyrážet i na souš. Jeho styl života docela připomíná chování dnešních krokodýlů. Co dalšího o nich víme? O tom hovořil publicista Vladimír Socha.

První operace srdce s oběhem krve mimo tělo

Historická operace

První operaci s mimotělním oběhem u nás provedl  5. února 1958 český chirurg Jan Navrátil. Pacientkou byla padesátiletá žena s poškozenou přepážkou mezi síní a komorou, přístroj dočasně nahrazující srdce a plíce zkonstruovali brněnští odborníci. Šlo o první takovou operaci ve střední a východní Evropě, pět let po americké premiéře.

Pár měsíců poté profesor Navrátil odstranil zevnitř srdce nádor velikosti pomeranče, to byl teprve čtvrtý zákroku toho druhu na světě! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mohou viry obohacovat naši DNA?

DNA - geny - genom

Viry koexistují s člověkem a vůbec veškerými formami života od počátku. Za tu dlouhou dobu už mnohokrát došlo k tomu, že se jejich části přimíchaly do naší DNA, a naopak naše části do jejich.

Nová studie sledovala, co si nejraději „půjčují“ viry a co živočichové a rostliny. Člověku se díky virům vyvinula např. placenta, klíčový orgán savců. Další příklady uvedl dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Existují masožravé včely?

Hmyz hodující na mase

Představte si včelu, která nemá žihadlo, za to vás může zranit svými kusadly vybavenými toxinem. Přestože jde o včelu medonosku, rostliny ji neživí. Ze všeho nejraději má maso. Živí se na mršinách. Vědci zkoumali, jak dokáže tuto specifickou stravu strávit.

Ukázalo se, že jí pomáhají bakterie, které v trávícím systému udržují kyselé prostředí. Využívají tedy podobného principu, jako jiní masožravci. Zajímavý objev představil biolog prof. Jaroslav Petr.

100 let objevu polarografie

Rok 1959 přinesl české vědě skvělý úspěch v podobě Nobelovy ceny za chemii. Je to dosud jediná přírodovědná cena pro českého občana. Prof. Jaroslav Heyrovský si ji zasloužil svým polarografem. Svou metodu objevil před 100 lety.

Všiml si, že elektrický proud mezi elektrodami ponořenými do kapaliny prochází každou kapalinou jinak. Poprvé tuto závislost zaznamenal 10. února 1922 při elektrolýze roztoku chloridu sodného. Celkem osmnáctkrát byl navržen na Nobelovu cenu, než ji konečně dostal. V Meteoru jsme si připomněli princip vynálezu na archivním  záznamu.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...