Meteor o návratu na Měsíc, dinosauřích mravencích a chuti hvězd

21. květen 2022

Poslechněte si:

  • 01:30 Vrátíme se na Měsíc?
  • 14:58 Existují Čapkovi mloci?
  • 25:46 Automobil Präsident
  • 31:15 Mají rorýsi rádi měsíční svit?
  • 38:03 Včely a mravenci v době dinosaurů
  • 44:52 Jak chutnají hvězdy?

Hovoří technik Tomáš Přibyl, zoolog Petr Velenský nebo publicista Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Záludné otázky z astronomie čte Marek Holý.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Vrátíme se na Měsíc?

Astronaut zůstat na povrchu Měsíce proti Zemi na pozadí

Letos v prosinci uplyne už 50 let, co na Měsíci naposledy přistál člověk! Americký program Apollo celkem 6x dovezl lidi na Měsíc. Ale už je to historie. O návratu člověka na našeho nejbližšího kosmického souseda se mluví dlouho. Zdá se, že by 20. léta tohoto století mohla ve znamení návratu. NASA dokončuje program Artemis.

Nová kabina nové kosmické lodi vynesená novou raketou. Zkušební start měl proběhnout za pár dní, ale byl odložen? Proč je vše tak technicky náročné? Kdy se poletí na Měsíc. O tom v Meteoru hovořil Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně.

Existují Čapkovi mloci?

Velemlok čínský (Andrias davidianus)

Když Karel Čapek v roce 1935 napsal Válku s mloky, myslel ji jako zamyšlení nad válkami a nebezpečím německého nacionalismu. Slavný román popisuje, jak v mořských hlubinách dojde k evoluci jakýchsi vele-mloků, rozvine se jim inteligence, začnou budovat města, celou svou civilizaci a světové oceány jim začnou být malé. Chtějí expandovat na úkor člověka.

Čapkovy velemloky si nemusíme představovat jen v naší fantazii. Kdo chce, může je vidět na vlastní oči. Velemloky čínské lze navštívit v pražské zoologické zahradě, a to už 8 let v tzv. velemlokáriu.  Autorem expozice a zároveň člověkem, který se o velemloky stará, je zoolog Petr Velenský, který nám o nich řekl mnoho zajímavostí

Automobil Präsident

Osobní automobil NW Präsident (1898), výrobce Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft A.G., Kopřivnice, Morava, exponát Narodního Technického Muzea

Koncem roku 1852 sedlář Ignác Šustala založil v Kopřivnici dílnu na kočáry. O čtyřicet let později se na našich cestách objevil první automobil Carla Benze a v kočárech samohybných ucítili kopřivničtí novou budoucnost.

Během roku 1897 vznikl první sériový automobil ve střední Evropě a jeden z prvních na světě. Jmenoval se docela sebevědomě Präsident. V podstatě šlo o zesílený čtyřmístný kočár, poháněný Benzovým čtyřdobým dvouválcovým motorem o maximální rychlosti 25 km/h. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mají rorýsi rádi měsíční svit?

Rorýs obecný neumí sám vzletět ze země

Moderní technika umožňuje sledovat pohyb zvířat v nebývalých detailech i množství. Pokud se podaří stovkám jedinců připevnit na tělo mikročip zaznamenávající polohu, je zaděláno na zajímavý objev. Věda tím získává zcela nové poznatky o celých smečkách nebo hejnech.

Zajímavé chování sledovali ornitologové u rorýsů. Zjistili, že výška jejich letu v noci závisí na tom, jestli svítí nebo nesvítí Měsíc. Čím si to vysvětlit? Létá snad výše během úplňku hmyz? Nebo je tam bezpečněji před dravci? O podivném chování rorýsů hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Včely a mravenci v době dinosaurů

Mravenci uvěznění v jantaru

Když vidíme ilustrace doby dinosaurů, obvykle zabírá většinu obraz mohutný tvor, pár stromů, a to je vše. Jenže dinosauři nebyli jedinými tvory, kteří před stovkami milionů let obývali naši planetu. Ukazuje se, že už tehdy lezl nebo létal hmyz.

Konkrétně našli vědci důkazy o mravencích nebo včelách. Zkamenělá pryskyřice stromů – jantar je doslova časovou konzervou. O čem vypovídají zachovalá těla hmyzu? Jak se lišili tehdejší mravenci a včely od dnešních? O tom hovořil publicista Vladimír Socha.

Jak chutnají hvězdy?

Černá díra doslova požírající hvězdu

Knihy receptů obsahují velmi pestrou skoro nekonečnou změť návodů, jak zažít docílit jedinečného chuťového zážitku. Žádná podobná kniha vám ale neřekne, jak chutnají hvězdy. Zmiňuje to teprve druhý díl připravované knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.

Jak ale zjistit chuť hvězd, které jsou neskutečně daleko a navíc příliš žhavé? Kniha si i s tím ví rady a dostanete zcela konkrétní odpověď.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související