Meteor o jaderné fúzi, mletí obilí a včelách s mapou

6. květen 2023

Poslechněte si:

  • 01:15 Kdy nahradíme jaderné elektrárny fúzními?
  • 14:22 První počítač s pamětí
  • 20:10 Jak naši předkové mleli obilí?
  • 34:17 Proč je těžké zmást včely?
  • 42:20 Cesta do pekel lemovaná vodou

Hovoří fyzik Petr Kulhánek, geolog Antonín Přichystal nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zbyňka Hrkala O lidech a vodě čte Jiří Schwarz.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Kdy nahradíme jaderné elektrárny fúzními?

Za dlouhou dobu. Koncem roku 2022 bylo s velkou pompou oznámeno, že v laboratořích Lawrence Livermore National Laboratory v americké Kalifornii fúzní experiment poprvé v historii vyprodukoval více energie, než se do něj vložilo. Prof. Petr Kulhánek z ČVUT ale upozorňuje, že cílem je, aby po započetí fúze probíhal proces více méně sám a stabilně. K tomu máme ještě daleko, celá desetiletí. Co je hlavním problémem? Kdy budeme mít tento čistý, stabilní a výkonný zdroj energie?

První počítač s pamětí

Dne 6. května 1949 byl na univerzitě v britské Cambridge zprovozněn první počítač s programem digitálně uloženým v paměti. Jmenoval se EDSAC. Byl revoluční v tom, že program stejně jako zpracovávaná data měl kódově uloženy do své vlastní paměti (s kapacitou necelých 20 kilobitů), a dále v tom, že program obsahoval podmíněné příkazy umožňující zpětná i dopředná rozvětvení. Třetí novinkou pak bylo, že každý příkaz mohl stroj za chodu účelově pozměnit podle vyšší instrukce, což dřív prováděl lidský operátor. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak naši předkové mleli obilí?

Větrný mlýn Světlík

Důležitost obilí pro výživu člověka není třeba zdůrazňovat. Jde o klíčovou plodinu, ze které lze mletím získat mouku a z té pak upéci celou řadu potravin. Jenže obilné zrnko je obaleno ve slupce a ruční loupání při obrovském množství zrníček nepřichází v úvahu. Už naši předkové v pravěku přišli s nápadem drcení obilí mezi mlýnskými kameny. Technika se během tisíciletí značně vyvíjela. Archeologové a geologové zjistili o mlýnských kamenech pozoruhodné věci, jak nám potvrdil prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Proč je těžké zmást včely?

Včela

Objev včelího tance přinesl Nobelovu cenu. Když včela přiletí do úlu, pomocí tance popisuje ostatním, jak daleko a jakým směrem se nachází potrava. V novém experimentu se vědci pokusili včely ošálit. Po shlédnutí tance úly přenesli na jiné místo. Podle logiky věci by včely měly doletět na špatné místo. Jenže se to nestalo. Mají snad v hlavě mapu okolí? Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Cesta do pekel lemovaná vodou

Která přehrada je největší na světě?

Rozpad Sovětského svazu přinesl pro region střední Asie nečekané problémy. Sovětské pořádky rozvrátily místní přírodní rovnováhu a přivedly region za hranu katastrofy. Nově vzniklé samostatné státy – Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán – zdědily systém vodního managementu po Sovětském svazu. Jenže ten počítal s centrálním řízením. V čem konkrétně spočívá problém regionu? I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

zlenice.jpg

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...