Meteor o dronech, největší žábě a hvězdách denní oblohy

Co dnes dokáží drony?

Dron|foto: PublicDomainPictures,CC0 Public domain

Když se řekne dron, vybaví se většině lidí spíše „hračka“ z obchodů s elektronikou. Malé čtyřvrtulové létající stoje na baterii, které vydrží ve vzduchu maximálně pár desítek minut a dokáží natáčet na kameru svůj let. Dnešní drony ale dokáží mnohem víc.

Sám pojem dron znamená „bezpilotní letoun“, proto k nim patří i stroje schopné unést člověka. Ty se testují jako taxi budoucnosti. Drony dokáží taky zabíjet teroristy, ale mají i mírové využití.

V USA už pracují drony, které pomáhají plavčíkům – u topícího jsou jako první a hodí mu záchranný kruh. Nebo drony, které rychle přinesou defibrilátor člověku se srdečním kolapsem. Další využití dronů popsal v Meteoru Milan Bauman.

Mauzoleum z doby stěhování národů

Lebka nalezená v hrobě na Žuráni |foto: Archiv Oddělení biologické antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,Masarykova univerzita

Když roku 1805 řídil Napoleon Bonaparte svou slavnou bitvu u Slavkova proti přesile 90 000 mužů, netušil, co se skrývá pod jeho nohama. Stál na vrchu Žuráň u Brna, přesně na místě, kde v 19. století zemědělec náhodně objevil první hrob.

Výzkum ve 20. století pak ukázal na jedinečnost nálezu. Jednalo se o hrobku pravděpodobně vůdce jednoho z germánských kmenů, kteří tehdy obývaly Moravu. Na vrchu Žuráň stála dokonce kamenná mohyla.

Místo můžete sledovat až pojedete po dálnici D1 z Brna na Vyškov a otočíte na 205. kilometru hlavu doprava. Přesně na tom místě se v 6. století nacházela královská hrobka z doby stěhování národů. Podrobnosti přinesl Prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Minkowski o relativitě

Země zakřivuje časoprostor|foto: NASA

Teorie relativity je pro dnešní lidi spjata především se jménem Alberta Einsteina. Samozřejmě on byl hlavním strůjcem. Ale své dílo nevytvořil na zelené louce. Využil závěry a výpočty mnoha matematiků a fyziků. Stejně tomu bylo po zveřejnění jeho teorie.

Další odborníci se na ni vrhli, testovali ji, doplňovali, vylepšovali. Jedním z nich byl německý matematik Hermann Minkowski. Proč jeho výpočtům Einstein nejprve nevěřil? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Záludnosti předpovědí počasí

Předpověď počasí|foto: Český rozhlas

Přestože dnes můžete mít předpověď počasí kdykoli si zamanete, mnohdy jí nerozumíte. Z nesplnění předpovědi pak obviňujete nešťastné meteorology. Jeden z nich, Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem popisoval nejčastější chyby v interpretaci meteorologických informací. Například když radar ukazuje, že prší a venku nepadá ani kapka. Jak se vyhnout omylům a kde hledat doplňující informace?

Proč je největší žába světa tak velká?

Veleskokan goliáší může vážit i přes tři kilogramy |foto: Matej Dolinay, Zuzana Dolinay,©

Měří 30 až 40 cm a váží 3 až 4 kg. Jmenuje se veleskokan goliáší, což velmi vystihuje jeho obrovitost. Žije na poměrně malém území v západní Africe. Výzkum této žáby je složitý, protože je plachá a jediným skokem dokáže překonat vzdálenost 5 až 6 metrů.

Vědci zjišťovali, jak se rozmnožuje a zjistili, že právě kvůli svým pulcům potřebuje své pověstné rozměry a sílu. Obří žábu nám představil prof. Jaroslav Petr.

Proč nevidíme ve dne hvězdy?

Zářící Slunce |foto: Dwi Rizki Tirtasujana,Pixabay,Volné užití

„Protože moc svítí Slunce,“ mohla by být stručná a jasná odpověď. Jenže je to složitější. Proč například astronauti na Měsíci hvězdy vidí, i když je zároveň nad obzorem i Slunce? To v Meteoru vysvětloval prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, spoluautor knihy s názvem 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Meteor z knihy čte, a navíc autoři knihy odpovídají na doplňující otázky. Proč tedy nevidíme ve dne hvězdy?