Meteor o biozátěži, spánku koček a záhadné civilizaci
Poslechněte si:
- 01:00 Jak stopovat bělozubku?
- 09:05 Lze se učit od umělé inteligence?
- 17:04 Mixérový experiment s DNA
- 23:30 Co znamená biozátěž?
- 35:11 Proč kočky spí stočené vpravo?
- 43:30 Záhadná harappská civilizace
Hovoří zoolog Jan Andreska, meteorolog Martin Novák nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.
Jak v přírodě stopovat bělozubku?
Bělozubka bělobřichá je hlodavec, o kterém jste možná ani neslyšeli. V přírodě žije skrytě a velmi špatně se sleduje i odborníkům. Zoolog Jan Andreska ale představil způsob, který funguje spolehlivě.
Chodí do přírody, kde žijí netopýři, a zkoumá hromádky kostí, který vyvrhují ze svého předžaludku. Analýza ukázala, že se bělozubky šíří naší krajinou i do míst, kde dříve nežily. Kde je můžeme najít a co o těchto drobných živočiších víme?
Mohou se lidé učit od umělé inteligence?
Vědci nejprve analyzovali téměř šest milionů tahů, k nimž se rozhodli profesionální hráči hry go v letech 1950–2021. Kvalitu jejich rozhodnutí přezkoumali programem katago. Ten vytvořil 58 miliard srovnávacích herních postupů. Současně porovnal četnost vítězných lidských rozhodnutí a rozhodnutí umělé inteligence.
Lidský výkon se začal od zavedení programů AI do hry go výrazně zlepšovat. Lidé se naučili opouštět tradiční strategie a užívat nové. Co dalšího plyne z našeho soužití s umělou inteligencí? Tím se zabývá MUDr. František Koukolík.
Mixérový experiment s DNA
Už mezi válkami vědci zjistili, že některé mikroby v sobě obsahují cosi schopného vstupovat do jiných mikrobů a měnit tím natrvalo jejich vlastnosti, třeba nakažlivost. Chemická podstata tohoto „transformačního principu“, jak se říkalo, zůstala neznámá; mohla to být kterákoli ze základních složek buněk, tedy proteiny, lipidy, sacharidy nebo nukleové kyseliny, přičemž favoritem byly bílkoviny se svojí širokou rozmanitostí.
Potom během druhé světové války americký badatel Oswald Avery prokázal, že oním nositelem dědičné informace je kyselina deoxyribonukleová, DNA. Překvapená vědecká veřejnost byla na vážkách. Alfred Hershey a jako laborantka Martha Chaseová se to rozhodli ověřit a využili k tomu obyčejného kuchyňského mixéru. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Co znamená biozátěž?
Český hydrometeorologický ústav vydává tzv. biometeorologickou předpověď: stupeň jedna (mírná zátěž), stupeň dva (střední zátěž), stupeň tři (vysoká zátěž). Už od roku 1993 jsme takto upozorňováni na vliv počasí na lidský organismus. Ale jak se tato biozátěž určuje? Existují nějaké převodní vztahy mezi počasím a lidským tělem? Meteorolog Martin Novák vysvětlil, že jde skutečně o obtížný úkol. Jak se to počítá?
Proč kočky spí stočené vpravo?
Matematická statistika ukázala moc zajímavou vlastnost domácích koček. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal vědecký výzkum, který začal shlédnutím velkého počtu videí z Youtube. Všechny záznamy spících koček delší než 10 sekund byly vyhodnoceny a výsledek překvapil.
Ve dvou třetinách případů spí kočky tak, že jsou stočené doprava, tedy levá část těla tvoří vnější oblouk a „ven“ kouká levé oko. Jaké je vysvětlení?
Záhadná harappská civilizace
Egyptskou civilizaci není třeba představovat. Souběžně s ní se dařilo v Mezopotámii civilizaci sumerské. I o té se ve školách běžně učíme. Východně od Sumerů ale existovala souběžně civilizace harappská. O té slyšel málokdo. Je opředena mnoha záhadami.
Ukazuje se ale, že významnou roli v jejím osudu sehrála voda. S jejím příběhem nás seznámil hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal ve své nové knize Voda, náš osud, kterou vydává nakladatelství Albatros.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
