Město jazzu. Frýdlant je důležitým bodem v kalendáři nejen českých hudebníků

Město jazzu

Jaký je rozdíl mezi rockerem a jazzmanem? Rocker hraje tři akordy pro tisíce lidí, jazzman tisíce akordů pro tři lidi.

0:00
/
0:00

Na konto jazzmanů i jazzu jako takového už vzniklo mnoho fórů. Jazzová muzika to totiž odjakživa neměla jednoduché. V každé době se ale našla skupina lidí, která ji milovala a nedovedla by si bez ní představit život. Třeba takový Aleš Benda. Ten byl na začátku 80. let, kdy jazz procházel řadou perzekucí, u zrodu České jazzové společnosti, a svou láskou k jazzu se nikdy netajil. Jak se ale dělá jazz? Je to řemeslo? A dá se ho naučit? Třeba na nějaké dílně…?

Aleš Benda společně s Radkem Jechem a Karlem Velebným se v roce 1984 rozhodli podobnou dílnu založit. A od té doby se každý rok ve Frýdlantu v Čechách koná Letní jazzová dílna – týdenní platforma určená k setkávání a výuce jazzmanů bez věkového omezení (loni bylo nejmladšímu frekventantovi 10 let a nejstaršímu 60).

Dílna ve Frýdlantu musí být

Postupem času se tohle setkání stalo významným bodem v kalendáři nejen českých jazzmanů, ale i těch zahraničních. Na organizaci se podílí a podílela spousta uznávaných jmen, jako třeba Emil Viklický, Jiří Stivín, Boris Urbánek, Luboš Andršt, Rostislav Fraš nebo Karel Růžička, který prohlašoval, že „Dílna ve Frýdlantu musí být, i kdyby nebyly Vánoce,“. Pravidelně v srpnu do Frýdlantu dojíždí také lektoři z Velké Británie, Dánska a USA - v Pensylvánii existuje dokonce spřátelená Moravian College, jejíž lektoři na Dílně působí již více než 10 let.

Hlasová rozcvička nesmí chybět

Unikátnost dílenského setkávání spočívá v tom, že lektoři i frekventanti jsou celý týden pohromadě a nikam neodjíždějí. Přes den se učí na sólové nástroje a pilují repertoár na Dílně vzniklých kapel a big bandů, které se na konci týdne předvedou na koncertech, po večerech se frekventanti sejdou v nedaleké Besedě, kde jamují, povídají si, popíjí… A i když je pak někdy vstávání náročné, frekventanti se i přesto každé ráno setkávají v sále Besedy: „Už od dob Karla Velebného se vždy v devět ráno potkáváme na hlasovou rozcvičku,“ vysvětluje jazzový klavírista a lektor Dílny Boris Urbánek. „Samozřejmě asi víte, že Karel Velebný byl ve skutečnosti doktor Evžen Hedvábný – objevitel truhly pozůstalosti po Jára da Cimrmanovi. Jeho smysl pro jazykový a situační humor byl tedy velmi vyvinutý – a navíc to byl skvělý muzikant a skvělý pedagog. Otextoval česky několik jazzových standardů, je to všechno v takovém cimrmanovském duchu, a tyto standardy si každé ráno všichni zpíváme,“ usmívá se Urbánek a začíná hrát na klavír Saint Thomas od Sonnyho Rollinse, který se od originálu liší tím, že se do melodie zpívá text „Rozňahňaný cigáro mám na dně tašky…“.

Není důležité zúčastnit se...

Autorský dokument MĚSTO JAZZU byl natočen v průběhu LJD 2018. A protože jsou zdejší muzikanti otevření, veselí a hraví, nese se v tomto duchu i celý pořad. O tom svědčí i závěrečná slova Aleše Bendy, který po svém kolegovi Dílnu přejmenoval na Letní jazzovou dílnu Karla Velebného: „Je to sice skvělé, že máme už 35 let, ale přece nejsme pupek světa! Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát si!“, tvrdí s úsměvem Benda a přidává se k Urbánkovu zpěvu „,…Kde vzít prachy na fáro, když piju z flašky…“.  

autor: Tereza Reková

Související