Měří v Klementinu teplotu správně?

První záznamy o měření teplot v českých zemích máme už ze 17. století, systematičtější přístrojová sledování pak začínají v roce 1752, byť s nedostatky a mezerami. Za skutečný začátek klementinské řady považujeme rok 1775.

Není nejdelší na světě

Pochlubit se tím, že klementinská řada souvislých měření teploty je nejdelší na světě, bohužel nemůžeme. Přestože i takové informace se lze na internetu dočíst.

„Dá se říct, že je nejdelší řadou ve střední Evropě, i když jde o to, jak definujete střední Evropu. V Evropě se používají různé stanice s dlouhou řadou a ta nejstarší z nich je řada z Berlína, která má svůj počátek v roce 1701,“ uvedl v Meteoru Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Barokní podmínky měření

Aby se dala měření srovnávat, musejí splňovat určitá kritéria. Měřit by se například mělo 2 metry nad povrchem země, ideálně nad zastřiženou trávou.

„V Klementinu se začalo měřit v roce 1752 ve 4. patře astronomické věže, tedy 39 metrů nad nádvořím. Dnes se měří v 1. patře budovy za kostelem asi 6,5 metrů nad zemí. V areálu Klementina nenajdete standardní podmínky měření,“ popsal Martin Novák.

Astronomická věž Klementina z roku 1722|foto:Český rozhlas

V 18. století pochopitelně neexistovaly předpisy zaručující jednotnou metodiku měření na meteorologických stanicích. Měření byla organizovaná podle místních podmínek.

„Drtivá většina stanic s dlouhou řadou je ve městech, protože vznikaly při univerzitách. Proto také musíme brát s rezervou stoupající průměrné teploty, které tyto stanice zaznamenávají. Ty jsou dány do značné míry zvětšující se městskou zástavbou, “ vysvětlil Novák.

Nestandardní časy i teploměry

Měření probíhala v počátku v jiných časech než dnes. Až postupně se přešlo na nynější 3 časy - v 7:00, 14:00 a 21:00 středoevropského času.

„Dříve se navíc nepoužívaly extrémní teploměry, tedy minimální teploměr a maximální teploměr. Denní minima a maxima se tak musela dopočítat podle termínových měření,“ dodal Novák.

Situace je ještě komplikovanější, protože měření probíhala během 240 let různými teploměry a záznamy se dochovaly v různých stupnicích, třeba Réaumurově nebo Fahrenheitově.

„Klementinská řada se musela tzv. homogenizovat, to znamená, že ji bylo nutné uvést do takového stavu, jakoby byla měření prováděna po celou dobu stejným přístrojem na stejném místě,“ vysvětlil Novák.

Nestandardní, ale naše

Meteorologové řešili dilema, jestli pokračovat v nestandardním měření a pokračovat tak v historické linii, nebo se přizpůsobit mezinárodním standardům a klementinskou řadu přerušit.

„Výsledkem bylo rozhodnutí pokračovat ve stejných nestandardních podmínkách a udržet řadu kompaktní,“ dodal Novák. „Dlouhé řady jsou pro meteorology něčím, co by se dalo nazvat rodinným stříbrem. U nás to platí právě u klementinské řady. Je dobré v ní pokračovat,“ uzavřel Martin Novák.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.