Měl by předškolák umět číst, psát a počítat? Pokud sám chce, nebraňte mu, radí psychoterapeut
Letní prázdniny už se dávno přehouply do své druhé poloviny a kvapem se blíží i konec her a začátek povinností. Někteří rodiče své děti na nástup do školy připravují dlouhodobě, učí je znát čísla, barvy, ale také číst, psát a základy cizích jazyků. Je to správné?
„Osobně bych to nepodporoval. Přijde mi lepší, když se dítě učí spolu s ostatními dětmi. Ale pokud to dítě vyloženě baví a chce to, není třeba ho v tom brzdit,“ říká psychoterapeut Jan Kulhánek.
Rizikem pak je, že dítě se bude ve škole nudit, nenaučí se dávat pozor a bude na sebe upozorňovat. V takovém případě to už ale je práce pro učitele, který by s takovými dětmi měl umět zacházet.
Na škodu nemusí být ani když se dítě cizí jazyky učí už ve školce. Může tak získat více jistoty a sebevědomí. Ovšem za předpokladu, že dobře zvládá ten český a nemá logopedické potíže.
Známky neřešte
Právě sebejistota je u budoucích prvňáčků velmi důležitá. A pokud chybí, je jim ji třeba vhodným způsobem dodat. „Spíš než věty typu ‚Jen počkej, ve škole tě naučí a vychovaj!‘ je lepší dítě pozitivně motivovat. Dát najevo důvěru, že to zvládne,“ radí.
Ze začátku by také rodiče s dítětem neměli řešit známky, ale spíš se ptát, jak se mu ve škole líbí a jestli tam má kamarády. „Osobně bych v první třídě ani známky nedával a pokud ano, tak hlavně jedničky. Když někomu něco nejde, měl by dostat nějakou alternativní známku, ale ne čtyřky či pětky. Takže za známky klidně pochválit, ale nestresovat!“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
