Měl jsem se jmenovat Tonda Námořník, svěřuje se Martin Dejdar. Jaké byly Vánoce na zaoceánské lodi?
Když se Martin Dejdar narodil, otec mu chtěl dát jméno Antonín. Herec a moderátor se o neobyčejném dětství rozvyprávěl v Radiocafé Vinohradská 12, kde se za účasti publika natáčela Blízká setkání Terezy Kostkové. Dejdar strávil mnoho měsíců s rodiči na lodi a pluli kolem světa. Po 35 let je věrný pražskému divadlu Studio Ypsilon, kde se naučil improvizaci. Jak vznikají představení? Co se děje týden před premiérou? Poslechněte si celý rozhovor s Martinem Dejdarem ze záznamu.
V rodném listě neměl mít uvedeno Martin, ale Antonín. „Přál si to tatínek. Ale maminka zřejmě zakročila,“ směje se herec v Blízkých setkáních. Jméno ale přesto bylo jeho osudem. „Nakonec mi částečně zůstalo. Dodnes jsem Tonda Maděra,“ vzpomíná Dejdar na roli v legendárním seriálu Zdivočelá země.
Prozrazuje i to, že si chtěl jako příjmení vybrat Námořník. Mělo odkazovat na profesi jeho otce, který pracoval jako strojní důstojník na zaoceánské lodi. Dejdar sám v sedmi letech strávil se sestrou aridiči mnoho měsíců na moři.
Burianovy filmy viděl poprvé na zaoceánské lodi
„Vánoce jsme strávili v Iráku,“ vzpomíná na neobvyklé dětství. „Měli jsme stromeček i koledy. Rozdíl byl v tom, že jsme vyběhli na palubu v trenkách,“ culí se. Zážitky má rodina dobře uchované díky deníku Dejdarovy sestry.
Aby nezanedbali školu, každý den se s rodiči učili. „Pro posádku jsme byli obrovským oživením. Na lodi jsme sledovali i filmy. Viděl jsem tam poprvé Burianovy filmy, Tři mušketýry a Laurela a Hardyho. Od té doby miluju cestování.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.