Meditace ve třídě

„Jsou to klinicky ověřené techniky, které výborně fungují na pozornost a soustředění dětí, na vybavování si z paměti, zmírňují jejich stres, uvolňují napětí, úzkost a celkově přispívají k tomu, že se potom děti lépe učí,“ říká lektorka, terapeutka a propagátorka této metody Monika Stehlíková. „Osobně jsem to zažila třeba ve Francii. Viděla jsem třídy, kde mindfulness funguje naprosto přirozeně,“ dodává.

Cvičení všímavosti je dobré zařazovat na začátku hodiny pro celkové zpozornění a naladění na společnou práci nebo třeba před testem pro zmírnění stresu. Mindfulness na konci hodiny zase pomůže, aby se nové znalosti v mozku lépe usadily a děti se snáze přeorientovaly na následující předmět. „Mindfulness technik je hodně a speciálně u dětí to často s meditací nemá nic společného,“ říká lektorka.

Oč konkrétně tu běží

„Jde o to, přivést dítě ke koncentraci a k němu samotnému. Aby si uvědomovalo sebe a svoje tělo, protože tam je zároveň jeho soustředění a jeho pohoda. To je protipól stavu, kdy je ve stresu a kdy je pozornost hodně roztěkaná,“ popisuje hlavní princip metody Monika Stehlíková.

Cílem je uvědomit si přítomný okamžik, tedy ono známé „tady a teď“ a to, co se právě děje, přijmout jako součást reality, aniž bychom s ní nutně museli souhlasit.

Mindfulness v sobě tedy zahrnuje nejen techniky, ale také celkový přístup k životu, který by měl být otevřený a pozorný. Takzvaně vědomý.

Této filosofii jsou velmi blízko v některých inovativních (chcete-li alternativních) školách, často aniž by věděli, že vlastně praktikují mindfulness. Tyto školy zahajují den ranními kruhy, děti sdílejí své emoce, prožitky, učí se naslouchat druhým a respektovat jejich vidění věci.

Klíčem je učitel

Úspěšnost metody samozřejmě stojí a padá s učitelem. Pokud se pedagog mindfulness sám věnuje, nebo je s metodou seznámený, věří jí a uznává její smysl a výsledky, může mít u dětí úspěch.

„Pokud bychom najednou učitele v klasických školách donutili, aby okamžitě zavedli mindfulness, tak to nebude fungovat, protože půjde o nějaké nařízení, se kterým se neztotožní. Od některých českých učitelů v klasických školách vím, že tuto metodu občas do výuky zařadí, ale určitě se nedá mluvit o takové rozšířenosti jako v zahraničí,“ popisuje českou realitu Monika Stehlíková.