Unschooling – škola života

19. květen 2016

Obejdeme se v Čechách bez povinné školní docházky? Proč se bojíme nechat vzdělávání na dětech a rodičích?

Přestože je vzdělávání v Česku postaveno na povinné školní docházce, nemálo lidí se ztotožňuje s myšlenkou svobodného vzdělávání, také nazývaného unschooling. „Líbí se nám přístup, kdy se dospělý přestane ptát, co má dělat s dětmi, jak je má formovat, vzdělávat, vychovávat, připravovat, nepřenáší pozornost jinam, ale zaměří se sám na sebe. Začne se ptát, kdo je on, v čem je dobrý, jak může být lepší. Tahle pozice vychází z existenční rovnosti lidí a směřuje k přátelství a podpoře a myslím, že se odklání od pedagogiky,“ vysvětluje filosofii „odškolnění“ Anna Třešňáková, jedna ze statutárů neziskové organizace SvobodaUčení.cz.

Kdo chce, ten se učí

Dalším z cílů filosofie je zrovnoprávnění dětí, aby mohly vědomě převzít zodpovědnost za sebe sama a rozhodovat o svém vzdělávání. Do toho spadá i rozhodnutí nikam nedocházet nebo se třeba nevzdělávat. Zastánci unschoolingu však tvrdí, že v podnětném prostředí moderního světa se číst, psát a počítat naučí dříve nebo později každý sám. „Podstatou je, že učení vychází z vnitřní motivace člověka. Aby se učil jen to, co sám potřebuje,“ říká Třešňáková.

Domácí vzdělávání nestačí?

Nejsvobodnější formou je zatím v Česku domácí vzdělávání. I v rámci tohoto modelu ale musí dítě ve stanoveném věku ovládat tzv. klíčové kompetence. Tedy např. na konci třetí třídy umět vyjmenovaná slova a malou násobilku.

„To, že musíme obhajovat své životy před někým, koho neznáme, a občas se věnovat něčemu jenom proto, že máme v osnovách něco trochu jiného, než máme zrovna chuť dělat, nám radost ze svobodného vzdělávání bere. Domácí vzdělávání je absurdně a paradoxně pořád jen povinnost školní docházky, jenom plněná doma,“ popisuje Anna Třešňáková zkušenost s domácím vzděláváním svých tří dětí.

Asociace Svobody učení vznikla také za účelem změny českého právního systému. „Rádi bychom v praxi ukázali, že podstata té filosofie je funkční, a pomohli upravit legislativu, aby bylo možné to zkusit,“ dodává Třešňáková.

Zajímá vás, jakou tradici má svobodné vzdělávání ve světě a kolik škol je tzv. demokratických? Poslechněte si rozhovor s Annou Třešňákovou ze SvobodaUčení.cz

Spustit audio