Medicína, nebo hudba? Imran Musa Zangi si vybral to první. „A dnes je to úplně krásný. Sláva je obláček na nebi“

S hudbou začínal Imran Musa Zangi ještě na lékařské fakultě. Pak se kvůli rodině musel rozhodnout mezi hudbou a medicínou. Rozhodl se zůstat lékařem. „Pochopil jsem, že když mám hrát a učit se, je to náročné fyzicky a psychicky. A dnes je to úplně krásný.“

Stopa, která nejde smazat

Krásné to bylo i v době, kdy hrál s Yo Yo Bandem. Ale jen do doby, než to začalo být neúnosné. „Jak rostla popularita, začalo růst napětí uvnitř mě, kapely a mojí lékařské práce.“ Rozhodující zlom přišel v roce 1994, kdy mu Richard Tesařík oznámil, že má hrát každý den.

Jak to má Imran Musa Zangi s malováním? „Ty akvarely jsou záchvatovité akce. Měl jsem dlouho pauzu, ale teď bych se tomu chtěl věnovat“|foto: Elena Horálková

Věděl, že je zle a že nastal čas definitivního rozhodnutí. Hudba, nebo medicína? Tehdy si uvědomil zásadní věc: „Sláva je obláček na nebi, který za tři minuty není.“ S kapelou se rozloučil. „Dnes jsem rád, že jsem to udělal, i když jsem to těžce odstonal. Skutečně.“

Dodnes ho ale lidi mají pořád spojeného právě s Yo Yo Bandem, i když hrál potom v jiných kapelách. „To spojení pořád trvá. Je to jako když šlápnete do mokrého betonu a vznikne stopa, kterou už nejde smazat. Nerozumím tomu, ale jsem tomu rád.“ Teď se věnuje fúzím.

Jazzující očař

„Improvizujeme, ale všechno má svůj řád. Není to tak, že si každý hraje, co chce. Je to rytmické. Do ničeho jiného bych ani nešel.“ Hraje teď ve třech skupinách: Rhythm desperados, Petr Kroutil Orchestra a Martin Kratochvíl & Tony Ackerman.

„Očařinu dělám už 35 let. Všechno se proměnilo. Zdokonalují se přístroje a jde to kupředu. Je třeba to sledovat. A dělat to s láskou. To je pohonná hmota.“

Vladimír Kroc a Imran Musa Zangi|foto: Adam Kebrt