Matkou zlata byla katastrofa

10. srpen 2013

Nejlehčí prvky vodík a hélium vznikly ve vesmíru krátce po Velkém třesku. Většina těžších prvků zase v nitru hvězd při termonukleárních reakcích. Pokud jde o vznik zlata, k tomu bylo podle nových astronomických pozorování a modelů možná třeba, aby se explozivně srazily dvě neutronové hvězdy.

Vědci z Harvard-Smithsoniánského střediska pro astrofyziku se zabývali pozorováním kosmických záblesků záření gama a modelováním toho, jak tyto záblesky vznikají. Podle dnešních představ řada intenzivních gama-záblesků vznikne tehdy, když se spolu srazí dvě ultrahusté neutronové hvězdy, které obíhají těsně kolem sebe a díky efektu gravitačního či jiného brzdění se vzdálenost mezi nimi stále zkracuje. Výsledkem srážky je velmi extrémní výbuch a záblesk.

Neutronová hvězda je konečné stadium vývoje hvězdy, která byla o něco hmotnější než naše Slunce. Je to vlastně zhroucené, kompaktní a velmi husté hvězdné jádro, které zbude po výbuchu supernovy.

Vědci nedávno pozorovali výbuch zábleskového zdroje gama-záření, označovaného jako GRB 130603B, který leží asi 4 miliardy světelných let od Země. Záblesk v oboru záření gama trval jen dvě desetiny sekundy, ale vzápětí se objevilo infračervené záření, které zdroj vysílal celkem stabilně ještě po několik dní. Z jeho spektrální analýzy vědci zjistili, že tento svit pocházel z prostředí, kde se nacházela či vznikla řada těžkých a radioaktivních prvků. Díky modelům a výpočtům se zdá pravděpodobné, že mezi prvky, vzniklými z této vysoce energetické srážky dvou neutronových hvězd, bylo přítomno i zlato. Nešlo přitom o žádné malé množství. Vědci spočítali, že následkem srážky, exploze a dalších přeměn prvků zde vzniklo takové množství zlata, že by to hmotnostně vystačilo na stavbu asi deseti Měsíců.

Z dlouhodobě pozorované frekvence gama-záblesků vědci usoudili, že jen tento srážkový mechanismus dostačuje na vysvětlení původu všeho zlata ve vesmíru.

Zdroje: Popular Science, SciTechDaily, Astronomy.com

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio