Marta Töpferová: Zůstat u hudby, která přináší blahodárnější život
Jako malá emigrovala s maminkou do Ameriky. Bez otce, herce Tomáše Töpfera. Útočištěm a jistotou v daleké zemi se jí stala hudba. Dnes žije zase v Čechách. A zpívá po celém světě.
Marta Töpferová odešla v roce 1987 (v 11 letech) do USA. Jen s maminkou. „Od dětství jsme ale docela kočovali. Rodiče měli po DAMU první angažmá v Ostravě. Pak přešli do Činoherního studia v Ústí nad Labem a až pak zase do Prahy.“ Při emigraci tak nejhorší bylo, že doma v Čechách nechaly tatínka, herce Tomáše Töpfera.
Hudba, jediné útočiště
Během emigrace našla útočiště v hudbě. I když se ocitla v Seattlu v době Nirvany Kurta Cobaina, sama poslouchala jinou muziku. „Jimiho Hendrixe, Cream nebo Perry Smith. Led Zeppelin, samozřejmě. Ale když jsem přičuchla k tomu, jak tihleti rockeři žijou… Už v 25 hrozí předávkování,“ vzpomíná a směje se.
„Držela jsem se zpátky. Už tak pro mě ten skok do Ameriky a ještě život bez otce tam byl docela divokej. Radši jsem zůstala u hudby, která přináší i trošku blahodárnější život.“ Už ve škole pro emigranty jí totiž přitahovala hispánská komunita.
Milovaná hispánská komunita
„Oni velice žijou hudbou. Často doma zpívají, hrajou. To mě na tom nejvíc přitahovalo.“Její nejlepší kamarádkou se stala Mexičanka. A měla prý i veliké štěstí na muzikanty, které potkala. Podobně v New Yorku, kam se přestěhovala.
„New York je velice hispánské město. Tam opravdu působí přes tři miliony španělsky mluvících lidí. Tam jsou stanice rádií ve španělštině a veliká komunita hudebníků a kapel. Pokud se člověk zajímá o venezuelskou nebo kolumbijskou hudbu, tak tam má možnost studovat s těma nejlepšíma.“
Inspirativní Podkrkonoší
S tatínkem se potkala až po 5 letech. „Když jsme poprvé přijeli do Prahy, tak jsme se okamžitě s tatínkem setkali. Bylo to velmi emotivní. Nikdo z nás nebyl schopen nic moc říct.“ Od roku 2013 ale žije trvale v Čechách. Usadila se v Podkrkonoší.
„Je to velká změna oproti New Yorku. Že nekoukám na žádnou protější budovu, ale koukám na stráň, kde se pasou ovce, a jsem u řeky Labe. Je to velice inspirativní prostředí.“ Rodinu zatím neplánuje: na prvním místě je u ní pořád hudba. Těší se, že v zimě bude mít zase čas na psaní, komponování.
Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.