Malá abeceda zavařování
Připomeňme si několik základních pravidel domácího zavařování ve chvíli, kdy je čas na zpracování podzimní úrody.
Zavíčkovaná sklenička se ohřívá na teplotu ideálně kolem 85 °C ve vodě nebo v páře. Díky tomu je obsah chráněn před mikroorganismy a tudíž i před zkažením. Ze sklenice je při vysoké teplotě vytlačen přebytečný vzduch, díky čemuž po ochlazení vznikne podtlak, který drží víčko. Potravina zbavená mikroorganismů a jejich zárodků je tak navíc uchována ve vzduchotěsném prostředí.
Postup
Sklenice a víčka umyjeme, vyvaříme a necháme okapat.
Naplněné sklenice vyskládáme na dno zavařovacího hrnce. Chceme-li zavařovat v páře, nalijeme vodu jen pod sklenice. Při zavařování ve vodě zalijeme sklenice do čtvrtiny až poloviny. Hrnec přiklopíme poklicí a vodu rychle ohřejem na teplotu 85°C – sledujeme ji se na speciálním teploměru určeném k zavařování.
Zavařené sklenice vyložíme na podložku, která nesmí být studená, aby nepraskly.
Další varianta?
Je jí zavařovaný materiál zahřát na minimálně 85°C, při této teplotě míchat podle potřeby a surovin 10-20 minut a poté ho horký rychle nalít do nahřátých sklenic, ty okamžitě uzavřít a obrátit dnem vzhůru. Sklenice musí být samozřejmě vyvařené, účinné je rovněž vypláchnutí troškou vysokoprocentního alkoholu. Takto lze marmeládu připravovat také v domácí pekárně s programem pro zahřívání a míchání ovoce. Zavařovat lze i v troubě. Sterilace z ovoce a zeleniny odstraní část vitamínů, enzymy i další prospěšné látky.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
