Macešky, krasavice záhonů

Upoutávají naši pozornost rozmanitou barvou hojných květů na nízkých keříčcích, nápadně se rozrůstajících až do polštářových ploch, někde i do upravených ornamentů.

Jde o zahradní macešky (VIOLA x WITTROCKIANA), pojmenovaná po panu VEIT BRECHER WITTROCKovi (1830 - 1924), švédském botanikovi s velkou zásluhou o pěstování a křížení květin.

Violky neboli macešky jsou pěstovány pro velikou vegetační odolnost k chladnému období od začátku podzimu do konce jara, nevadí jim ani dešťová nebo sněhová kalamita. Mnoho desítek kultivarů se uplatňuje i k pokojovému a předokennímu vysázení a ke kombinaci s jinými květinami. Kultivary macešek venkovních a zahradních jsou dobře pěstovatelné v jakýchkoliv povětrnostních podmínkách s malou náročností na ošetřování.

Zahradnicky předpěstované sazenice jsou přesazovány do propustnější zeminy s malou náročností na přihnojování: stačí malý přídavek kompostu při vysazování. Místo má být teplé aspoň 2 až 5°C s mírnou zálivkou vlažné vody. Ujmutí kořenů je dobré. Vysazují se od října do začátku zimy, také zjara. Dobře se ujímají, rozrůstají do zdatnějšího trsu. Některé odrůdy mají květy s průměrem 6 až 10 cm, barevná pestrost je značná: od květů bílých, žlutých, červených, modrých, hnědavých i fialových, ale nejčastěji pestrých s maceškovou maskou. Kvetení je vytrvalé a opakované do pozdní zimy a znovu zjara.

Maceška zahradní (VIOLA WITTROCK) je nejobvyklejší kultivar v mnoha seriích, např. Allegro, Bingo, Cornetto, Crown, Fama, zvláště zimní jsou Forerunner, Imperial, Regal, Ultima nebo Universal.

Mnohé macešky - fialky dělají semena, znovu vyrůstají a vykvétají na záhonech nebo i zplaňují. Dají se i rozdělovat. jiné jsou krátkověké a je třeba je opakovaně množit. Nezapomeňta také odstraňovat odkvetlé květy, čímž podpoříte následné kvetení.