Má svaly jako Frištenský

Gustav Frištenský se narodil v květnu roku 1879 v Křečhoři u Kolína, přesněji řečeno v osadě Kamhajek. Jako prvorozený syn musel odmalička pomáhat v zemědělství a už tehdy to byl silák k pohledání.

Ve čtyřech letech přidržoval opratě při proorávání řepy, v osmi uměl řídit koňský povoz a ve dvanácti nosil na sýpku těžké pytle se zrním.

Jako kovářský učeň byl tak silný a šikovný, že mu kolegové ze závisti podstrčili rozpálenou podkovu. Když si zranění vyléčil, rozhodl se, že do kovárny víckrát nepáchne, a vyučil se řezníkem. Ale ani u řezničiny dlouho nevydržel. Vyrazil do světa na zkušenou a došel daleko, předaleko, až do Brna.

Ubytoval se u strýce a ten ho začal vodit s sebou cvičit do Besedního domu. Gustíkův strýček byl totiž spoluzakladatelem brněnského Sokola Tyrš. Tam se budoucí hvězda zápasu řecko-římského poprvé se seznamuje s hrazdou, zvedá skutečné činky, poznává sportovní nářadí a náčiní a po večerech zkouší zápasit.

Gustav Frištenský|foto: Wikimedia, public domain

Jenomže za chvíli s ním nikdo nechtěl měřit síly, protože každého hned položil na lopatky. A tak mu doporučili, aby se zapsal do atletického klubu Hellas.

Českého rváče zaměstnávat nebudeme!

Přes den chodil do práce, po večerech na tréninky, v neděli na soutěže. Sklízel jeden úspěch za druhým. V roce 1900 vyhrál v Praze svůj první mezinárodní závod. O tři roky později se jako vůbec první Čech v Rotterdamu stal mistrem Evropy amatérů v řecko-římském zápase.

Když se vrátil domů, přišel o zaměstnání. Šéf mu prý řekl, že „českého rváče zaměstnávat nebude“. No a tak Frištenskému nezbylo nic jiného, než se stát zápasníkem z povolání.

Čtěte také

Zápasil po celém světě, vystupoval v cirkusu Kludský a dokonce i ve filmu. Hrál lešetínského kováře Drásala v Božích mlýnech a taky titulní roli ve filmu Pražský kat. Ale protože natáčení kolidovalo se zápasením, odřekl hlavní roli ve filmu o Golemovi a i v mnoha dalších.

Na začátku 20. století se usadil v Litovli a oženil se s dcerou prvního sládka tamního pivovaru. Spolu s bratrem Františkem propachtovali statek v Lužici a začali společně hospodařit. Nakoupili stovku kusů dobytka, pořídili koně, seli a sklízeli. Pro svoje pracovníky nechali postavit několik dvojdomků, českou školu a Národní dům. Do okolních českých škol dodávali mléko na svačiny.

Kamhajek. Rodný dům Gustava Frištenského (čp. 14), okres Kolín|foto: Creative Commons, Attribution-Share Alike 3.0 Unported, Wikimedia Commons, Stribrohorak

Jenže po Mnichovu jim statek zabavili, protože patřil do Sudet. Po válce jim ho vrátili – vypleněný Rudou armádou. A sotva ho dali do pořádku, sebrali ho komunisti.

V roce 1956 obdržel Gustav Frištenský titul Zasloužilý mistr sportu. Zemřel o rok později v Litovli, kde najdete také jeho hrob.

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.