Má svaly jako Frištenský

26. srpen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svaly (ilustrační obrázek)

Ten, kdo má svaly jako Frištenský, ten má sílu jako největší český zápasník všech dob a není mu radno přijít pod ruku. Původně borec Gustav Frištenský neměl být zápasníkem, ale kovářem.

Gustav Frištenský se narodil v květnu roku 1879 v Křečhoři u Kolína, přesněji řečeno v osadě Kamhajek. Jako prvorozený syn musel odmalička pomáhat v zemědělství a už tehdy to byl silák k pohledání.

Ve čtyřech letech přidržoval opratě při proorávání řepy, v osmi uměl řídit koňský povoz a ve dvanácti nosil na sýpku těžké pytle se zrním.

Jako kovářský učeň byl tak silný a šikovný, že mu kolegové ze závisti podstrčili rozpálenou podkovu. Když si zranění vyléčil, rozhodl se, že do kovárny víckrát nepáchne, a vyučil se řezníkem. Ale ani u řezničiny dlouho nevydržel. Vyrazil do světa na zkušenou a došel daleko, předaleko, až do Brna.

Ubytoval se u strýce a ten ho začal vodit s sebou cvičit do Besedního domu. Gustíkův strýček byl totiž spoluzakladatelem brněnského Sokola Tyrš. Tam se budoucí hvězda zápasu řecko-římského poprvé se seznamuje s hrazdou, zvedá skutečné činky, poznává sportovní nářadí a náčiní a po večerech zkouší zápasit.

Gustav Frištenský

Jenomže za chvíli s ním nikdo nechtěl měřit síly, protože každého hned položil na lopatky. A tak mu doporučili, aby se zapsal do atletického klubu Hellas.

Českého rváče zaměstnávat nebudeme!

Přes den chodil do práce, po večerech na tréninky, v neděli na soutěže. Sklízel jeden úspěch za druhým. V roce 1900 vyhrál v Praze svůj první mezinárodní závod. O tři roky později se jako vůbec první Čech v Rotterdamu stal mistrem Evropy amatérů v řecko-římském zápase.

Když se vrátil domů, přišel o zaměstnání. Šéf mu prý řekl, že „českého rváče zaměstnávat nebude“. No a tak Frištenskému nezbylo nic jiného, než se stát zápasníkem z povolání.

Čtěte také

Zápasil po celém světě, vystupoval v cirkusu Kludský a dokonce i ve filmu. Hrál lešetínského kováře Drásala v Božích mlýnech a taky titulní roli ve filmu Pražský kat. Ale protože natáčení kolidovalo se zápasením, odřekl hlavní roli ve filmu o Golemovi a i v mnoha dalších.

Na začátku 20. století se usadil v Litovli a oženil se s dcerou prvního sládka tamního pivovaru. Spolu s bratrem Františkem propachtovali statek v Lužici a začali společně hospodařit. Nakoupili stovku kusů dobytka, pořídili koně, seli a sklízeli. Pro svoje pracovníky nechali postavit několik dvojdomků, českou školu a Národní dům. Do okolních českých škol dodávali mléko na svačiny.

Kamhajek. Rodný dům Gustava Frištenského (čp. 14), okres Kolín

Jenže po Mnichovu jim statek zabavili, protože patřil do Sudet. Po válce jim ho vrátili – vypleněný Rudou armádou. A sotva ho dali do pořádku, sebrali ho komunisti.

V roce 1956 obdržel Gustav Frištenský titul Zasloužilý mistr sportu. Zemřel o rok později v Litovli, kde najdete také jeho hrob.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...