Lucie Bílá: Moje duše potřebuje být platná
Zpívá, koncertuje a sbírá všechny možné ceny. Nejvíc si prý ale Lucie Bílá cení lidí, a tak koupila kulturní dům v rodných Otvovicích a teď investuje svoje síly i peníze do jeho rekonstrukce. Celý rozhovor ve videu.
„Nekoupila jsem ho proto, že jsem chtěla vydělávat. Ale proto, že jsem chtěla dát lidem příležitost k setkávání. Měli jsme tam maškarní bál, teď tam bude Tobogan, chystáme silvestra… Ta vesnice by bez něj byla jako člověk bez srdce. A moje duše potřebuje být platná,“ říká Lucie Bílá.
Běžec na dlouhou trať
Práce je na kulturním domě zatím hodně a jde to pomalu. „O to víc si toho vážíme. Já mám ráda sny, které se plní postupně. Kdysi dávno jsem sbírala desetníky a pak mi někdo chtěl udělat radost a dal mi jich za dvacku. A pro mě ta sbírka ztratila význam, protože já jsem běžec na dlouhou trať.“
Přestože má práce nad hlavu, cítí se Lucie Bílá klidně a spokojeně. „Moc se těším z nového muzikálu Sestra v akci a těší mě i nominace na Thálii. Já už mám ale tolik cen, a nemám na ně monopol, že už nepotřebuju nikomu nic dokazovat, ani nepotřebuju falešněj cukřík. Mě těší návštěvnost lidí.“
Kolik váží klid
„Jsem už ve věku, kdy jsem asi dostala rozum. Už tak bláznivě nehledám partnera ani samu někde, kde jsem vůbec hledat neměla. Je to teď hezký. I když neříkám, že bych byla tak půvabná, jak bych si představovala. Ale zbytek dokreslíme,“ směje se. „Ten vnitřní klid mi to vyvažuje.“
Smířila se zjevně i se svými minulými životními partnery a tvrdí, že nikdy neměla smůlu na muže. „Mám s nimi nádherné vztahy. Z lásek jsem si udělala nejlepší přátele a ty budu mít na celý život,“ říká spokojeně zpěvačka, která tvrdí, že muži chtějí někoho, kdo se o ně bude starat a čekat na ně doma. „U mě je to obráceně a na to muži nejsou zvědaví. Já se stala trochu chlapem.“
Nejen nové CD na obzoru
Poslední řadovou desku vydala Lucie Bílá v roce 2016 a teď chystá novou. „Už se tvoří a se svým producentem hledáme autory.“ A celé léto bude koncertovat s Arakainem, „Takže budu mít krásně vyřvaný hlasivky. Nejde jen o ten metal a o to, že by mě bavilo hulákat. Ale jsem s těma klukama celou svojí kariéru. Jsou to přátelé a patříme k sobě.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.