Lidský genom je Bible pro 21. století. Vědci na ni vzali metodu zvanou brokovnice
První čtení lidského genomu připomínalo tažení za svatým grálem. Když se vědci koncem 20. století pustili do výzkumu, ještě ani pořádně nevěděli, co a kde mají vlastně hledat. Kompletní dědičná informace člověka se dá přirovnat ke knize s více než třemi miliardami znaků, ze kterých nám dávají smysl pouhá dvě procenta. Zmapování genomu by nám mělo pomoci odhalit příčiny onkologických onemocnění a dalších chorob.
Od přistání člověka na Měsíci šlo o nejvýznamnější akci v zájmu celého lidstva, zastřešenou Spojenými státy americkými. Ušlechtilý záměr poskvrnil závod dvou výzkumných společností a spor o laboratorní postupy.
Genom je veřejný statek
Veřejné konsorcium Human Genome Project postupovalo pečlivě a pomalu od jednoho chromozomu k dalšímu. Soukromá firma biochemika Craiga Ventera nasadila moderní technologie a rychlou, ale méně přesnou metodu zvanou brokovnice.
Snaha objevy patentovat vedla k etické diskuzi a bylo rozhodnuto, že lidský genom je veřejný statek. Spor mezi státem financovaným výzkumem a soukromým kapitálem musel zastavit až prezident Bill Clinton. O tři roky později 14. dubna 2003 bylo oznámeno dokončení četby genomu.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Koněpruské jeskyně. Vydaly nejstarší genom anatomicky moderního člověka
V chráněné krajinné oblasti Český kras, nad obcí Koněprusy byly 2. srpna 1959 veřejnosti zpřístupněny Koněpruské jeskyně. Vydaly nejstarší genom moderního člověka.
-
Genetická stopa lovců z ‚českých‘ hrobů před 20 000 lety vymizela. Po nich přišli jiní ze západu Evropy
Časopis Nature zveřejnil přelomovou studii v oblasti paleogenetiky. Z DNA 20 000 let starých kostí z hrobu v Dolních Věstonicích se ukázalo, že jejich genetická stopa vymizela.
-
Obavy z manipulace genomem? „Objevům se dá těžko zabránit,“ myslí si biochemik Václav Pačes
„Vědcům lze těžko zabránit, aby se pídili po pravdě,“ odpovídá vědec v Blízkých setkáních na otázku do jaké míry věda má či nemá zasahovat do zákonů přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
