Lidi mě na rozdíl od památek nepřestávají překvapovat, říká moderní tulák Ladislav Zibura

17. leden 2019

Host do domu

Nemusí se toulat, ale chce. Navštívil Nepál, Jeruzalém, Čínu či Gruzii a napsal o tom zajímavé knihy. Začínal jako mnozí jiní poutí do Santiaga de Compostela.

„Stálo by za to tu cestu zopakovat a napsat o tom knihu. Rád bych se tam vydal znovu,“ říká a ujišťuje, že tahle pouť má své kouzlo a smysl i v dnešní době. „Tím, že se člověk rozhodne vydat sám do ciziny. Poutnictví je možnost zamyslet se nad sebou nebo překlenout nějaký problém. Stejně to dělaly generace předtím.“

„Každá konverzace je střípkem k poznání světa,“ říká Ladislav Zibura, kterého na cestování nejvíc láká setkávání se s místními lidmi |foto: Elena Horálková

Památky Ladislava Ziburu na cestách příliš nezajímají. „Pro mě jsou zajímavější setkání s lidmi. Jsou různí a překvapují mě, na rozdíl od památek, pořád. Nejkrásnější zážitky jsou právě ty překvapující a mě přijde půvabné vystavit se nejistotě toho, kde budu spát nebo jíst. Oddat se světu je krásné. Je to jako randění. Člověk taky neví, co ho čeká.“

Kam by se rád podíval a jaké jsou jeho sny? Proč začal cestovat stopem? Kde píše své knihy a v čem tkví jejich úspěch? Co si myslí o humoru? Který kout země mu připadá nejošklivější?

autoři: Elena Horálková , Martina Kociánová