O Vánocích v cizině není čas na sentiment, vzpomíná cestovatel Miroslav Zikmund
Největší český cestovatel? Možná Emil Holub. Spíš by jimi ale byla dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. První jmenovaný se letos dožil krásných 95 let. A na své cesty si stále dobře pamatuje.
Ke konci roku bývá zvykem bilancovat. A s kým jiným hodnotit uplynulý rok, než s člověkem, se kterým se dá hodnotit celé uplynulé století. Slavný cestovatel Miroslav Zikmund ale nikdy nedělal rozhovor přímo na Štědrý den. „Často jsme na cestách i na Vánoce zažívali taková dramata, že se to vůbec nedá přidat do škatulky Štědrý den.“
Čtěte takéVše o Miroslavu Zikmundovi na webu Českého rozhlasu
Zikmund si vzpomíná i na první cestovatelské Vánoce v roce 1947, kdy krátce před tím, než dorazili do hlavního města Keni do Nairobi, prožili s Hanzelkou nejkritičtější den života. „Jeli jsme z hlavního města Somálska, chystali jsme se překročit rovník. Teploměr tenkrát ukazoval 57°C, dostali jsme se do špatného terénu a došla nám voda,“ vzpomíná cestovatel.
„Nakonec nám pomohli britští kolonizátoři. Celé Vánoce jsme nakonec strávili v Nairobi mezi českými krajany. Dodnes si to živě pamatuji,“ přiznává.
Vzpomínky otisknuté do deníku
I dnes si každý den Zikmund píše svůj deník. Detaily o cestách si ale pamatuje i bez něj. „Do deníků jsme psali spíše technologické věci. Některé se mi ale zaryli do srdce na celý život,“ říká.
Hanzelka se Zikmundem cestovali několik let v kuse. Nebyly pro ně například třetí Vánoce v cizině těžší než jiné dny? „My jsme si nepřipouštěli sentiment. Prostředí, kde jsme byli, ani v nejmenším nepřipomínalo naše bílé Vánoce. Prostředí bylo velmi atypické,“ říká i dnes s odstupem.
Vánoční příhoda ještě jednou
Že dvojice často prožívala krušné chvilky, dokazuje i historka z roku 1948. To se cestovatelé objevili na rozmezí tří států Paraguaye, Argentiny a Brazílie u vodopádu Iguaçu, které podle Zikmunda patří k nejhezčím vodopádům na světě. „Dostal jsem tam zprávu, že mi zemřela babička. Asi z nostalgie jsem udělal hloupost.“
„Aniž bych někomu něco řekl, šel jsem si zaplavat do prudké řeky u vodopádů. Naštěstí mě proud neodnesl a já vystoupil na druhém břehu. Nemohl jsem se ale vrátit, protože řeka byla prý plná piraní. Měl jsem velké štěstí,“ vzpomínal Miroslav Zikmund.
Jaké byly Vánoce v Betlémě? Kam až se cestovatelé dostali?
Související
-
„Kdyby bylo po mém, já bych nic neslavil.“ Miroslav Zikmund 100
„Jsem doma,“ překvapuje v telefonu Miroslav Zikmund moderátora Toboganu Aleše Cibulku. „Na svoje padesátiny jsem utekl na Cejlon. Nakonec mi ale i tam dali hobla.“
-
Dárek pro Miroslava Zikmunda k jeho 100. narozeninám: ujištění, že svět je lepší
Splnili si sen zmapovat po 50 letech cesty Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Jak se zrodil projekt Zikmund 100?
-
Kam už bych dnes nejel? Na místa znesvěcená davy lidí, co jen přijedou a odfajfkujou: Byl jsem tam
Ve středu 1. prosince 2021 už jednou provždy odešel cestovatel Miroslav Zikmund. S Jiřím Hanzelkou procestoval svět. I o tom na Dvojce vyprávěl v roce 2015.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.