Lesní zvěř nemá v zimě lehký život

Není krmivo jako krmivo
Pro všechna krmiva platí, že musí být buď čerstvá, nebo upravená tak, aby vydržela. Proto se uskladňují v suchém, dobře větratelném prostředí. Obaly granulovaných krmiv zůstávají otevřeny, aby obsah neplesnivěl. Z téhož důvodu bývají kaštany uskladněny venku a v tenké vrstvě.

Spárkaté zvěři se předkládá seno, do korýtek sype kukuřice, oves, ječmen, kaštany a žaludy. V tomto období také myslivci podávají medikamenty na tlumení plicní a střevní červivosti.
Zajícům zřizují malé krmelce na seno. Menší otýpky sena je možné přivázat ke kmenům nebo na keře do přístupné výšky. Řepu se hodí napichovat na nízké kůly, aby ji zajíci mohli okusovat. Na ohryz dostávají větve z prořezu ovocných stromů.
Zásypy pro bažanty obsahují hlavně jadrná krmiva, která mohou být podávána společně v hromadách plev. Zvěř se tak hrabáním zabaví a v mrazivém počasí si vytváří živočišné teplo.

Myslet se musí i na opeřence
Pro koroptve myslivci ještě před příchodem zimy zřizují tzv. rohatiny, což jsou úzké sedlové střechy z klestí, které musejí sahat až na zem a které jsou klikatě postavené za sebou a vytvářejí tak jakýsi tunel. Před vchody do rohatin je nutné položit hromadu větví, které brání ve vstupu dravcům. Kromě rohatin zřizují myslivci jehlanovité, nebo kuželovité koroptví boudy, které jsou zakryté jehličnatým klestím nebo rákosím. Nejjednodušším „krmítkem“ pro koroptve mohou být tzv. rošiny, naplocho položené větve a různé roští, ve kterém se koroptve mohou skrýt a do něhož se jim sype zrní.
Do všech zařízení pro přikrmování koroptví se přidává písek. Tito ptáci totiž občas sezobnou drobné kamínky, které jim v žaludku pomáhají drtit tvrdší semena. Divokým kachnám dávají myslivci zrní buď přímo na led, nebo do jednoduchých přístřešků na břehu rybníka. Pokud není led, zrní se sype na pulty zřízené nad vodní hladinou.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz