Lenkvík
Antonín Kotík spojoval příjmení Lenkvík se slovesem lenkovati, tj. „lelkovat“, „lenošit“. Jako pravděpodobnější se nám však jeví, že se jedná o složené příjmení ze středohornoněmeckého lenke, tj. „pružný“, nebo ze středohornoněmeckého linc, lënc, tj. „nevědomý“, a osobního jména Wick, což je zkrácená podoba rodných jmen typu Wickard, Wickbold apod. Šlo by tedy původně o označení osoby jménem Wick podle jejích fyzických nebo psychických vlastností (pružnost nebo nevědomost).
Uvažovat snad můžete i o původním staroněmeckém nedoloženém rodném jméně s druhým komponentem -wig (typ Ludewig, Ludwig /česky Ludvík/, Hartwig atd.). Pak by šlo o patronymikum (příjmení ze jména otce). Nejvíce osob s příjmením Lenkvík dnes žije v Mostě, celkem jich v ČR najdete 42.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 121
