Ladislav Špaček: Ležérní styl? Chování lidí ve formálním oblečení bývá mnohem uhlazenější
Patří k nejznámějším popularizátorům společenského chování u nás. Tvrdí, že se etiketa pořád vyvíjí stejně jako jazyk. Otázkou je, jestli tím správným směrem.
„Etiketa se dnes vyvíjí směrem k ležérnosti a rozvolněnosti. Ale musí to mít své meze.“ Podle Ladislava Špačka je klíčové rozlišovat situace. „Usednout k táboráku v obleku je stejně bludné jako jít do Národního divadla v džínách.“
Kam džíny, kam oblek
Muži dnes tráví v džínách a mikině celý den. „V tom jdou do práce, do restaurace, na rande a někteří i do toho divadla. A to je špatné pochopení neformálnosti,“ zvedá Špaček varovně prst. Upozorňuje, že chování lidí ve formálním oblečení bývá mnohem uhlazenější.
Etiketa je pro ty, kteří vezmou na svá bedra chovat se ušlechtile, ohleduplně, taktně a empaticky.
Ladislav Špaček
„Člověk se cítí svázanější. V chování totiž často zapomínáme na to, že nejvyšším pravidlem etikety je, že se k sobě chováme ohleduplně, empaticky a taktně. Pokud se toho budeme držet, tak ta ostatní pravidla už přijdou sama nebo nejsou tak důležitá.“
Rodiče, učte své děti odmala!
Začíná to už výchovou. „Jestli tatínek usedá k večeři v trenýrkách a pije pivo z lahve, z jeho syna nevyroste uhlazený diplomat. Rodiče by neměli myslet jen na to, že jde o jejich dítě, ale o dospělého, kterého potom vyšlou do světa a který by měl být vzorem pro své děti.“
„Slušnost je člověku vrozená, zatímco zdvořilosti se musíme učit,“ cituje Gutha-Jarkovského a apeluje na rodiče, aby začali své děti učit co nejdřív. „Pokud nezačnete zvykat své dítě ve 3 letech, že má svůj ubrousek a neodbíhá se od stolu, tak se to potom nedožene.“
Podle Špačka není etiketa staromilskou zbytečností, která by svazovala. „Naopak, osvobozuje. Jakmile se vám pravidla stanou vlastními, osvobodíte se. Lidé často usedají ke stolu ve stresu, protože si neví rady. Když začnete učit dítě doma, pak pro něj bude všechno samozřejmostí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
