Kterým směrem se točí vír ve vaně?

Že se vír ve vaně otáčí kvůli rotaci Země jinak na jižní polokouli a jinak na severní polokouli, to se lze dočíst běžně nejen na internetu. Uvádí se přitom, že na vodu působí tzv. Coriolisova síla, kterou už v roce 1835 vypočítal Francouz Gustave Gaspard de Coriolis. Tou se vysvětluje i jiný jev spojovaný s rotací Země, kdy řeky, ve kterých teče voda podél poledníků, mají jeden břeh více vymletý než druhý.

Velmi pomalý pohyb

„Je pravda, že díky rotaci Země se otáčí i celá vana nebo umyvadlo. Ale toto otáčení je velice pomalé, je to jedna otočka za 24 hodin. I když se částice vody přiblíží z původní vzdálenosti k výtokovému otvoru, i když ta vzdálenost klesne třeba na jednu setinu, tak to urychlení není tak významné, aby se ve vaně běžných rozměrů vytvořil vír,“ uvedl v Meteoru profesor Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Pětimetrová vana

Z výpočtů vyplývá, že k určité rotaci vody by mohlo dojít v situaci, kdy by byl průměr vany 100krát větší než průměr výtokového otvoru. Při běžném odtokovém kanálku, který může mít průměr kolem 5 cm, by to znamenalo, že bychom potřebovali vanu s 5metrovým průměrem.

V běžné vaně, záchodové míse, ani v umyvadle vír ovlivněný rotací Země jen tak nespatříme|foto: Fotobanka Pixabay

„Teprve tehdy by mohlo začít docházet k rotaci vody vlivem rotace Země, ale pořád by to ještě nestačilo k tomu, aby vznikl vír typického nálevkovitého tvaru,“ řekl Tyc.

Otáčení Země vodu ve vaně neovlivní

„Vír ve vaně nebo v umyvadle není způsoben rotací Země, a proto taky není ovlivněn tím, na které jsme polokouli,“ zdůraznil Tyc. Ve skutečnosti je totiž točivý pohyb vody před odtokem výsledkem pohybu člověka, který se v ní koupal. „Pak se vír může točit na jednu, nebo na druhou stranu podle toho, jak zrovna člověk z té vany vyleze,“ doplnil Tyc.

Experiment doma ve vaně

Pokud se chceme přesvědčit o tom, že to tak skutečně funguje, můžeme udělat jednoduchý pokus. „Z vany vylezeme, ale vodu v ní necháme třeba půl hodiny ustát. Postupně se voda zklidní, ustane veškerý pohyb. Jakmile pak vanu odšpuntujeme, zjistíme, že nevznikne žádný krouživý pohyb, a tedy žádný vír,“ řekl Tyc.

Kupodivu ani odšpuntování žádný další pohyb vody nezpůsobí. „Je to dáno tím, že to probíhá v těsné blízkosti otvoru, i kdybychom ruku ponořili prudce a nějak s ní zatočili, tak vír nevyvoláme,“ dodal fyzik.

Vzdušné víry, to už je něco jiného

Vana nebo umyvadlo jsou tedy příliš malé na to, abychom v nich mohli pozorovat vír způsobený rotací Země. Dobře viditelný je její vliv naopak u velkých jevů, jako jsou například tlakové výše a níže, obrovské víry v atmosféře.

„Poměr vzdáleností osy víru a té koncové může být nesrovnatelně větší než ve vaně. Tam už rotace Země má vliv na to, na jakou stranu se atmosférický vír natočí,“ řekl Tyc.

„Na severní polokouli se víry v atmosféře točí proti směru hodinových ručiček, matematik by řekl v kladném smyslu rotace, protože to je právě ten směr, kterým se Země točí, když se na ni podíváme ze severního pólu. Na jižní polokouli je směr opačný. U velkých vírů je rotace Země zásadní,“ uzavřel Tomáš Tyc.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.