Které léčivky nabízí toto roční období
Podzimní klasikou jsou plody šípku, ze kterých tradice velí připravovat zdraví prospěšný čaj. Ale šípky můžeme konzumovat i za syrova.
Pokud si počkáte, až na keřích trošku přejdou mrazem, uvnitř šípkové nažky vlivem nízké teploty vznikne v místě, kde se šípek spojuje se stopkou, želé, vlastně jakási velmi lahodná marmeláda. Možná proto se prý šípku říkávalo pomeranče severu. A pokud opodál šípkových keřů najdete i keře s přemrzlými trnkami, také je neváhejte okusit. Mají zajímavou chuť, mnohem příjemnější než právě dozrálé trnky.
Zkušenosti našich babiček
Dříve se z namrzlých trnek vařila povidla nebo se z nich připravovalo trnkové víno. V listopadu je také ještě možné sbírat kořen mochny nátržníku a krvavce totenu a samozřejmě také ještě jeřabiny, které se hodí ke všem problémům v břišní oblasti, ať jsou to ledvinové, žlučové nebo žaludeční a střevní potíže. Sušené plody jeřabin je možné přidávat podrcené do čajových směsí, zejména při léčbě revmatu. Nedoporučují se však konzumovat v čerstvém stavu, protože obsahují kyselinu parasorbinovou, která může přivodit nevolnost.
Kostivalová mast
Kostivalová esence je výborným prostředkem při kožních problémech. Připravíme ji následovně: Kořeny kostivalu omyjeme kartáčkem, nadrobno nasekáme a nasypeme do láhve, v níž ji zalijeme je 40% pálenkou a láhev postavíme alespoň na dva týdny do tepla. Potom obsah slijeme a tinkturu užíváme při kožních problémech a krevních výronech. Dlouhodobé otlačeniny a proleženiny potíráme nejprve měsíčkovou mastí, aby alkohol v esenci nezbavil kůži tuku, pak na vatový tampon nakapeme tinkturu a přikládáme jej na postižené místo. Obklad můžeme fixovat obvazem.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.