Krádež Pražského Jezulátka
Záhada zamčeného kostela a záhadní pachatelé, po kterých se slehla zem. Zapomenutý případ ztraceného a znovunalezeného Bambina di Praga.
V noci 1. srpna 1961 byly z kostela Panny Marie Vítězné v Praze 1 ukradeny různé liturgické předměty, hlavně ale soška Pražského Jezulátka se šatičkami a všemi šperky a cennostmi. Případu se ujal major Jaroslav Zahrádka a nadporučík Josef Hyrman.
Svědek Pavel Gallo, který v kostele pracoval jako kostelník skoro 20 let, vypověděl, že viděl dva muže. Jeden z nich ho měl omráčit svící (tzv. paškálem) ze sakristie. Gallo ale neměl ani modřinu, ani bouli. Sejmutí otisků byl problém: do kostela právě kvůli Jezulátku proudí každý den spousty lidí. I cizinců.
Něco tu nehraje
Kostelník si později vzpomněl, že ho zloději s nožem v zádech zatáhli do sakristie, kde ho donutili pít mešní víno. Mluvili prý podivnou slovansko-německou řečí. Pes dokázal vysledovat stopy pachatelů zahradou až do stráně, odtud pak ještě přes zídku petřínských sadů. Tam ale stopu ztratil.
Podle ohledání kostela došli kriminalisté k závěru, že pachatelé museli místo činu dobře znát. Ani zámky u kostela a dvora nebyly porušeny, poškozený byl jen zámek na dveřích u schodiště k zadnímu traktu. Pachatele zločinu dala VB hledat i prostřednictvím tisku.
Nález sošky
Na „inzerát“ odpověděla doktorka Zajícová. Sošku Jezulátka měla doma, bez šatiček a korunky ji původně vůbec nepoznala. Sošku si u ní schoval její pacient Pavel Gallo, prý ji zachránil před zloději. Kriminalisté později v Gallově bytě našli i ony šatičky.
Gallo potvrdil, že Jezulátko svlékl, aby zloděje přesvědčil, že vosková figurka sama o sobě hodnotu nemá. Sošku pak v opilosti ukryl. Jeho výpovědi byly ještě víc nesmyslné. Návrh na obžalobu proti Pavlu Gallovi po trestný čin krádeže podle § 193 trestního zákona byl podán v říjnu roku 1961.
Existují pachatelé?
I přes intenzivní pátrání a prověření desítek osob nebyli skuteční pachatelé (pokud existovali) nikdy dopadeni. Nenašly se ani odcizené předměty. Městská prokuratura v Praze v listopadu 1961 trestní stíhaní Pavla Gally zastavila. Případ nikdy nebyl uzavřen, jen Pražské Jezulátko se vrátilo zpět.
Gallo, původem ze Slovenska, byl podle pátera Horkého byl velmi pečlivý člověk a oddaný katolík, abstinent, který se nestýkal s rodinou ani s přáteli. Věřícím v kostel ochotně vyprávěl historii Jezulátka a snažil se kult rozšířit.
Pro Jezulátko vyrobil i náhradní převozní skřínku. Kopie prodával i do dalších kostelů, hlavně na Moravu a na Slovensko. Na sošce velmi lpěl. Podle psychologa Hyhlíka se v důsledku nedostatečného pohlavního ukájení Gallova myšlenková sféra zaměřila právě na kult Jezulátka a na něm se vyžívala.
I když proti obviněnému svědčí řada podezřelých okolností, nebyly shromážděny dostatečné důkazy, aby mohl být postaven před soud. Pokud budou dosud nezjištění pachatelé dopadeni, bude znovu zvážena možnost obnovy trestního stíhání.
odůvodnění zproštění obžaloby
Účinkují: Karel Vlček, Roman Štabrňák, Radim Madeja, Šárka Skaláková, Oldřich Vlach
Scénář: Bronislava Janečková a Radek Galaš
Režie: Vít Vencl
Zvuk: Petr Šplíchal
Natočeno v roce 2016.
Související
-
Beznaděj detektiva Zahrádky. Vyšetřování loupežné vraždy v čase okupace
Srpen 1968. V Praze jezdí tanky a v ulicích se střílí. Ve všeobecném zmatku uniká pozornosti mrtvá žena, prodavačka klenotů, která v centru města zemřela po výstřelu.
-
Tělo vydala řeka
Srpen 1968 a sériový vrah homosexuálů? V době, kdy homosexualita nebyla „už“ sedm let trestná?
-
Taktovka Bedřicha Smetany. Příběh o tom, jak se skladatel zapsal i do Historie českého zločinu
Stříbrná a bohatě zdobená. Rovných 50 let byla jedním z nejobdivovanějších předmětů stálé expozice Muzea Bedřicha Smetany v Praze. Až do roku 1986...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?