Tělo vydala řeka. Kvůli několika vraždám homosexuálů v létě 1968 pátrala policie po sériovém vrahovi
Mezi květnem a srpnem 1968 bylo nalezeno ve Vltavě mezi Bráníkem a Podolím postupně devět balíků rozřezaného těla muže ve věku 17 až 25 let. Tělo bylo rozřezané obyčejným nožem, kosti ruční pilkou. Chyběla hlava. K identifikaci tak mordparta majora Jaroslava Zahrádky měla jen jizvu po operaci slepého střeva a na rameni vytetované srdce s nápisem Pepa. Muž byl zřejmě homosexuál. V roce 1968 už homosexualita nebyla sedm let trestná. Přesto byl problém se do komunity dostat...
Scénář: Bronislava Janečková a Miloš Vaněček
Režie: Vít Vencl
Zvuk: Petr Šplíchal
Policisté zkusili obvolat pár telefonních čísel z WC na Hlavním nádraží, kde se homosexuálové scházeli. Jeden z autorů nápisů typu „Volej i v noci – rozpustilý Toník“ nebo „Zdeník z Michle – pohotově a rychle“ je přivedl na jméno oběti. Osmnáctiletý homosexuál Karel Batěk.
Kvůli několika vraždám homosexuálů měli kriminalisté podezření na sériového vraha. Rozřezané tetování na rameni ale ukazovalo i na možné zabití z nešťastné lásky… Vrah se nakonec přiznal sám. Jiří Duchoň, tramp a bývalý milenec Karla Batěka nakonec nevydržel tíhu výčitek.
Homosexualita v ČSSR
Československo bylo třetí zemí, která dekriminalizovala homosexualitu mezi dospělými. Došlo k tomu v roce 1961. Před námi tak učinila jen Francie (1791!) a Polsko (1932). Nadále ale u nás bylo trestné homosexuální chování, pokud partner byl mladší 18 let (odborníci si totiž nebyli jisti následky svedení mladistvého). Trestný zůstal i pohlavní styk za úplatu a styk budící veřejné pohoršení podle § 244 trestního zákona. Tady zákon nerozlišoval, zda jde o homosexuální nebo heterosexuální styk. Soud v takových případech ukládal trest od jednoho do pěti let odnětí svobody s možností podmíněného odložení. Koncem 60. let došlo v Československu k sérii vražd mezi homosexuály, ale většina z nich nebyla objasněna. Možná právě proto, že bylo velmi obtížné proniknout do skupin takto sexuálně orientovaných lidí.
Šlo „jen“ o zhrzeného milence?
Ukázalo se, že Duchoň nejenže Batěkovo tělo rozřezal (v jeho bytě se našla postel se zakrvácenou matrací, krevní stříkance na zdi i pilka na železo s mikroskopickými částečkami kostí), ale třeba prodal bundu své oběti. Kriminalisté zjistili, že i mezi trampy měl divnou pověst.
Působil zakřiknutě. Ale když mu někdo zasedl jeho místo u ohně, byl schopný ho popálit větví a zmlátit. Major Zahrádka proslul lidským přístupem k pachatelům, psychiatrický i psychologický posudek vraha ale smířlivý nebyl. Duchoň dostal 12 let. Hlava oběti se nikdy nenašla.
Související
-
Beznaděj detektiva Zahrádky. Vyšetřování loupežné vraždy v čase okupace
Srpen 1968. V Praze jezdí tanky a v ulicích se střílí. Ve všeobecném zmatku uniká pozornosti mrtvá žena, prodavačka klenotů, která v centru města zemřela po výstřelu.
-
Krádež Pražského Jezulátka
Záhada zamčeného kostela a záhadní pachatelé, po kterých se slehla zem. Zapomenutý případ ztraceného a znovunalezeného Bambina di Praga.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
