Kouzelný lék? Původní imunitní systém

Geneticky modifikovaná myš s vneseným zeleným fluorescenčním proteinem. Tento model se používá pro studium umlčování genů během embryonálního vývoje.
Geneticky modifikovaná myš s vneseným zeleným fluorescenčním proteinem. Tento model se používá pro studium umlčování genů během embryonálního vývoje.

Původní imunitní systém byl vývojovým předchůdcem dnešního. Doc. Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se ho pokouší probudit. Mohl by nás zbavit některých chorob.

Imunitní systémy jsou dva. Ten starší byl u člověka nahrazen, ale dodnes ho mají jednodušší formy života.

I u jednoduších organismů, jako jsou rostliny nebo bezobratlí, funguje druh imunitního systému: prastará forma vrozené imunity. Jak se liší od naší současné, si můžeme ukázat na příkladu obrany středověkého hradu.

Jako hrad

Představte si, že do našeho těla/hradu proniknou nepřátelé. Uvnitř hradu jsou hlídači, kteří jednoho z nich rozpoznají podle uniformy a zlikvidují ho. Pak najdou všechny ostatní stejně uniformované a taky je zničí.

Čtěte také

Nový imunitní systém reaguje na nepřátele v hradu tak, že první, kdo nepřítele uvidí, vyhlásí poplach a hrad se uzavře. Všechna okna, dveře, brány, celý hrad se umrtví a přestane pracovat.

Když je přesila veliká, spustí hrad autodestrukci. Celý se vyhodí do vzduchu a zabije co nejvíce nepřátel, aby měly čas reagovat i jiné hrady.

Nobelova cena

Doc. Petr Svoboda

Příroda měla jistě velmi pádný důvod, proč se nám imunitní systém vyvinul z toho původního na dnešní. Naše nová imunita je účinnější, protože nastupuje ve dvou vlnách.

Nejprve je to vlna vrozené imunity a pak té získané. O původním prastarém imunitním systému, který mají dodnes bezobratlí, se nevědělo až do roku 1998. V roce 2006 byla za jeho objev udělena Nobelova cena.

Prastarý imunitní systém u myší

My, savci, v sobě ten starý imunitní systém stále máme. Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd byl u toho, když se ho podařilo prokázat v buňce vajíčka myši.

Teď pracuje na tom, aby měly myši tento imunitní systém vysoce aktivní i v jiných buňkách než ve vajíčku. Hledá způsoby, jak ho aktivovat.

Šlo by to i u člověka?

Teoreticky by princip měl jít aplikovat i na člověka. Ale tak daleko ještě nejsme. Odborníci ani nevědí, co aktivace starého imunitního systému v organismu způsobí.

Zatím se zkoumá, jaký dopad bude mít na zdraví myši aktivace imunitního systému. To ukáže, které buňky a tkáně je možné léčit a které viry na to jsou citlivé. V této chvíli je vše ve stavu zkoumání, ale uvidíme, jaký dopad bude mít aktivace na lidský organismus a jestli to posílí imunitní odpověď.