Kotora
Antonín Kotík vykládal příjmení Kotora z apelativa kotě (dříve kot). Stejně motivovaná byla podle něj i jména Kot, Kotěra, Kotek, Kotík a další. Tento výklad se nám však jeví jako méně pravděpodobný. Jan Svoboda se naproti tomu domníval, že příjmení Kotora znamená „svár“ a mohlo by souviset se staroslověnským apelativem kotora, tj. „bitva“. V současnosti u nás žije 281 obyvatel s příjmením Kotora, nejvíce jeho nositelů najdeme na Plzeňsku.
Zde také leží obec Koterov (dříve Kotorov), jejíž název vykládá Antonín Profous jako „Kotorův dvůr“, přičemž příjmení Kotora i podle něj vzniklo z apelativa kotora, tj. „spor“ či „boj“, „bitva“.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 99; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 156; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 204; A. Profous, Místní jména v Čechách, II, Ch-L, Praha 1949, s. 336
