Konstantinopol

Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb
Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb

Na místě řecké osady zvané Byzantion bylo roku 330 vysvěceno město a přejmenováno na Konstantinopolis, tedy Konstantinovo město.

Konstantinopol, původně Konstantinopolis (Constantinopolis), slovanským označením Cařihrad, po dobytí Turky přejmenováno na Istanbul. Hlavní město Římské říše se stalo po jejím rozdělení hlavním městem Východořímského impéria (později Byzantské říše) a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše. V rámci současného města zahrnovala původní Konstantinopol prostor od přístavu Zlatý roh až k pobřeží Marmarského moře.

Císař veliký a svatý

Zakladatelem Konstantinopole byl Flavius Valerius Constantinus, známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako Svatý Konstantin, jeden z nejvýznamnějších císařů slavné Říše římské.

Hlava Konstantinovy kolosální sochy v Kapitolských muzeích v Římě

Císařem se dal provolat, když následoval svého otce na válečném tažení do Británie. Byla mu přidělena západní část říše: Británie, Galie a Hispánie. Na jaře roku 312 překročil Alpy, v bitvě u Turína porazil Maxentiovo vojsko. Pak už mu nic nebránilo v tažení na Řím.

Venku náboženská tolerance, doma nesmírná krutost

V roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. Konstantin ale nebyl vzorem pravého křesťana, ostatně pokřtít se nechal až těsně před smrtí. Jeho obrácení na víru bylo patrně spíš důsledkem politického pragmatismu než náboženského přesvědčení.

Byl to prý chladně uvažující a podezřívavý člověk. Nechal prý sprovodit ze světa svého tchána, dva švagry, nejstaršího syna Crispa i svou manželku a matku tří synů Faustu.

Umělecké ztvárnění Konstantinopole

Město podobné Římu

V roce 324 se Konstantin rozhodl přesunout své sídlo na východ. Osabu Byzantion přejmenoval na Nový Řím a o pár let později na Konstantinopol. Vytvořil město podobné starému Římu se stejnými privilegii. Započal se stavbou dvou chrámů: baziliky Boží moudrosti a Božího míru. Založil i baziliku Svatých apoštolů, v níž si přál spočinout po své smrti. Zakázal gladiátorské zápasy, podrobil přísným zákonům nemravné sexuální chování a obnovil zvyk holit si tvář.

Konstantinopol se postupem času stala politickým, ekonomickým a kulturním centrem východořímské říše. Chránily ji nedobytné hradby, které poprvé dobyli až křižáci v roce 1204 a o dvě stě padesát let později osmanští Turci.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.