Kofroň
Apelativum kofroň má dva odlišné významy ‒ označoval se tak někoho, „kdo mluví o něčem, čemu nerozumí“, nebo „člověk s křivými zuby“. Jedná se tedy patrně o pojmenování podle duševních či fyzických vlastností. Příjmení Kofroň mohlo ale také vzniknout i ze starého místního jména Gafron v Polském Slezsku. V současnosti u nás žije 947 jeho nositelů.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 88; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 50; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 294 (Koffroň)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
