Knihy si vybírám podle intuice. Mám s nimi chemii, kterou nedokážu vysvětlit, říká Zanícený knihkupec Oldřich Suchý
Oldřich Suchý předává na sociálních sítích a každé pondělí v rozhlasovém ránu knižní tipy a patří k lidem s největším přehledem o knižních novinkách. Podle čeho si vybírá knihy a které ho nejvíce v dětství ovlivnily? Vysvětlí také důležitost vyučujících při povinné četbě ve škole a prozradí něco o své připravované knize.
Na otázku, která kniha ho postrčila k životu knihomila, odpovídá s nadšením. „Miluji Děti z Bullerbynu. Četl jsem je asi třicetkrát a neváhám si je přečíst znovu. Ovlivnil mě i kocourek Modroočko.“
Největšího knihomola z Oldřicha ale údajně udělala braková literatura. „Když jsem byl adolescent, vycházely Stopy hrůzy. To bylo moje první čtení, které jsou opravdu hltal, nemohl jsem přestat.“
„Čtu proto, že mám rád příběhy. Inklinuji k nim od dětství. Přemýšlel jsem nad tím, proč třeba nečtu populárně naučnou literaturu, ale raději se podívám na dokument. V knihách preferuji dějovost.“
Intuice?
Oldřich Suchý, známý na sociálních sítích jako Zanícený knihkupec, knihy vybírá intuicí. „Nestává se mi, že bych byl jako čtenář s vybranou knihou nespokojený. Bude v tom nějaká chemie, kterou nedokážu vysvětlit."
„Vždy sáhnu po tom, co mě minimálně z 80 % učiní spokojeným. A pak se stává, že jsou ty výjimečné knihy, ze kterých jsem úplně nadšený a skáču do nebe,“ dodává.
Související
-
Pečující se musí starat i sami o sebe, říká Jindra Cano Landová, autorka blogu Obyčejná máma
Řadu let se stará o dceru se svalovou dystrofií. Jindra Cano Landová založila neziskovku Obyčejný život. Je neformální pečovatelkou, stejně jako milion lidí v Česku.
-
Matouš Ruml hraje se svým synem. „Mám tu čest stát s ním na jevišti a vidět jeho obrovský talent“
„Dostal se na pražskou konzervatoř a bude studovat herectví. Už dřív mu chodily nabídky, ale razantně odmítal,“ popisuje synovu trochu složitou cestu k budoucí profesi.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
