Klára Kolouchová napotřetí zdolala K2. „Nejtěžší bylo říct o třetím pokusu rodině a dětem“
Nejdřív ji zradilo počasí, pak tělo. K2 nakonec vylezla před půl rokem. „Táta mi říkal, ať už je to naposledy. Už to nechci zažít,“ svěřuje se horolezkyně v Blízkých setkáních.
Klára Kolouchová je první Češkou, která se dostala na tři nejvyšší vrcholy světa. Na horu K2, která si vzala životy 84 lidí, se jí to povedlo napotřetí. „Málokdy vznikne prostor, kdy se počasí zklidní a hora se vám otevře.“
V roce 2016 ji na K2 zradilo počasí, o dva roky později tělo. Třetí pokus vyšel nadvakrát. „Otáčela jsem se v 8300 metrech a za dva dny vyrážela na vrchol znovu.“ Nejtěžší bylo říct o třetím pokusu rodině a dětem. „Táta mi říkal, ať už je to naposledy. Už to nechci zažít.“
Nic horšího jsem nezažila, řekla režisérka
Z posledního úspěšného výstupu vznikl i dokument K2 – vlastní cestou. „Režisérka Jana Počtová se dostala až do základního tábora, který je ve výšce 5200 metrů nad mořem,“ vysvětluje horolezkyně.
„Musela ujít 140 kilometrů a 2000 metrů převýšení. Řekla, že nic horšího nezažila. Při cestě na vrchol jsem měla kameru já.“ Film se objeví v kinech od 16. dubna.
Jaké bylo zdolání Kančendžengy? Jak si užívá návraty z expedic?
Související
-
Dhaulágirí. Příběh dvou českých horolezců, kteří při své expedici zachránili čtyři lidské životy
Radek Jaroš a Zdeněk Hrubý zachránili během náročného výstupu na himálajskou Dhaulágirí čtyři lidské životy. V dokumentu uslyšíte autentické zvukové záznamy z expedice.
-
Host: Klára Kolouchová, horolezkyně
Jaké to je, stát na Mount Everestu? Co ji nutí, riskovat zdraví či život, když má dvě děti? Jak zvládá zdolávat velehory bok po boku s muži? Moderuje Petr Rajchert.
-
„Napotřetí mi to vyšlo!“ Klára Kolouchová vypráví o svém výstupu na K2
Klára Kolouchová vystoupila jako první Češka na K2.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
