Když má být v knize ostré slovo, tak ho použiju. Neberu si servítky, přiznává spisovatelka Radka Třeštíková
Na kontě má už sedm knih. Bylo psaní té osmé něčím jiné? „Pro mě je to vždycky jiné. Psát ve stejné emoci by bylo psaní stále stejné knihy,“ vysvětluje autorka. Co všechno prozradila o své nové knize? Nahradí spisovatele v budoucnu umělá inteligence? Stírá se dnes hranice mezi realitou a fikcí? Proč ráda pozoruje lidi na ulici? Musí být s knihou spokojená, aby vyšla?
Knihu „Kde jsi, když nejsi“ prý psala ve zvláštním klidu a sebejistotě a ta ji neopustila bez ohledu na lehkou hysterii, která se strhla kolem. „Počítala jsem s tím. Se čtenáři to škubne, protože to není klasický příběh o lásce a hlavní postava není úplně inspirativní hrdinka.“
Jak je to s častými vulgarismy? „Mám ráda češtinu v celé její bohatosti. Takže když tam má být ostré slovo, tak ho použiju a neberu si servítky. Vytvořila jsem postavu, která tak mluví, protože jsem potřebovala, aby bylo nepochopitelné, proč se do něj hlavní hrdinka zamiluje. Aby bylo jasné, že to nebude mít jednoduché rozuzlení.“
Byl to zkrátka autorský záměr. „Mrzí mě, když to pak někdo spojuje se mnou.“ Mrzí ji i negativní recenze? „Nevadí. Vadí mi, když z toho cítím nepochopení textu, nebo mi do toho někdo vkládá záměry, které jsem nechtěla. Ohlasy většinou čekám různé a věděla jsem tentokrát, že se pohybuji na hraně,“ uzavírá Radka Třeštíková v Blízkých setkáních.
Související
-
Postavy svých knih přestávám v určité chvíli ovládat, přiznává spisovatelka Radka Třeštíková
Chystá sedmou knihu Tajemství a řadí ji mezi své dosud nejnáročnější. „I když nevím. Pokaždé, když dopíšu knihu, tak se cítím vyčerpaná,“ uvažuje v Blízkých setkáních.
-
Vždycky píšu o tom, co mě zajímá nebo trápí, přiznává spisovatelka Alena Mornštajnová
Les v domě. To je název jejího šestého románu. „Hrdinka knížky lže, protože je to její obrana vůči vnějšímu světu. Neuvědomuje si, že je to něco špatného,“ vysvětluje.
-
Půjde inspektor Bergman do důchodu? Možná ho vystřídá žena, uvažuje spisovatelka Michaela Klevisová
Vraní oko. To je nový případ detektiva Josefa Bergmana. „Přivedla jsem ho k životu, protože jsem chtěla mít ve svých knihách uklidňující postavu,“ vysvětluje autorka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
