Když chcete umřít doma, musí vám to být ze zákona umožněno. „Skutečnost je ale jiná,“ upozorňuje lékařka
Pokud je umírající sám, nebo si rodina na péči netroufá, často končí v LDN nebo na nemocničním lůžku. „Trpí pacient, zdravotníci i rodina.“ Pomoc s paliativní péčí nabízí Cesta domů.
„Když vyslovíte slovo umírání, tak se pořád spousta lidí vyděsí,“ vysvětluje primářka neziskové organizace Cesta domů Irena Závadová. Připomíná, že když se nemocný rozhodne zemřít doma, mělo by mu to podle legislativy být umožněno. „Skutečnost je ale často jiná.“
Hospicová vs. paliativní péče
O lidi v samém závěru života pečují zpravidla hospice. Paliativní péče sahá dál k lidem, kteří teprve procházejí třeba onkologickou léčbou. Zároveň s léčbou totiž mohou potřebovat i paliativní pomoc. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým.
Pokud je umírající sám, nebo si rodina na takovou péči netroufá, často končí v LDN nebo na nemocničním lůžku (hlavně interen). „Vidět pacienty, jak jejich život končí někde za plentou, není nic příjemného ani pro zdravotníky. Nakonec trpí všichni, včetně rodiny, protože nikdo neví, co bude dál…“
Aby se pocient dostal domů
Proto s pomocí Nadačního fondu Avast běží už skoro tři roky projekt na podporu rozvoje paliativní péče v nemocnicích. Smyslem není dožití člověka v nemocnici, ale nastavení léčby tak, aby mohl jít domů nebo do hospice. „Paliativní péče v nemocnicích je ale v úplných plenkách a těch oddělení je pomálu.“
V zahraničí např. existuje mobilní paliativní tým (lékař, sestra, sociální pracovník, kaplan a etik), který na výzvu lékaře ihned vyrazí za pacientem přímo na oddělení. Poradí jemu i rodině. A pokud je třeba tak i ošetřujícímu lékaři. Například s nastavením léčby bolesti.
Dokážete se o umírajícího postarat?
Takovou rodinu podle primářky asi nejvíc trápí čas a peníze. „Jak se starat a přitom neztratit stálý příjem? Jak zaplatit pomůcky? To vás určitě hodně potrápí. Pak je tady nejistota, jestli to, co děláte, děláte správně a blízkému spíš neublížíte.“ Se všemi odpověďmi vám pomohou profesionálové Cesty domů. Jak na to?
„Pokud nás kontaktujete sami, tak nejdřív spolu zmapujeme, co pacienta trápí, jak akutně, jaké má zázemí.“ Častěji se ale na neziskovou organizaci obracejí samotní nemocniční lékaři. Tým pak jede za nemocným domů, kterého pravidelně kontroluje a s rodinou probírá, co a proč se děje a co by se mohlo dít dál. Nabízejí i další pomoc jako třeba psychoterapeuta, odlehčovací služby, půjčovnu pomůcek nebo kaplana.
