Kdy a proč se nechat očkovat

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
10 hodin a 6 minut, společnost vám dělá Dvojka. Doufám, že se s námi dobře pobavíte až do 12 hodiny, protože po 11 přijde herečka Milena Steinmasslová, budeme si povídat nejen o její práci v divadle, v televizi, ve filmu, ale také a hlavně v rozhlase. Jak na ni působí jaro, všechno se dozvíte, doufám, že s námi zůstanete. Zatím pro vás máme nabídku jinou. Za chvilku otevřeme Zdravotnickou poradnu s tématem očkování. Očkování, to je lehce kontroverzní téma, doufám, že se zapojíte. Čekáme, že přijde pan profesor Roman Chlíbek a budeme s ním o tomto tématu diskutovat. No, a jestli máte rádi roboty, tak určitě nás poslouchejte po půl 11, protože to vám představíme prvního humanoidního robota na světě. Tak tedy dobrý poslech přeje Daniela Brůhová a přeji ho teď i panu profesoru Romanu Chlíbkovi, který je vědeckým sekretářem České vakcinologické společnosti. Dobrý den do Hradce Králové.

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že se slyšíme. Jak slyšíte, milí posluchači, je to radiomostem. Význam a povinnosti očkování v České republice, měli bychom to asi, pane profesore, rozdělit, protože, něco jiného je očkovací kalendář dětí a jiné očkování zajímá dospělé, zvláště, když cestujeme do zahraničí. Je to správné rozdělení?

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Ano, je to tak, protože to očkování je zavedeno pro děti podle samostatného kalendáře a v jiných trošičku schématech a jinej typ očkování, a to, co je relativně nové řádově dva, tři, čtyři roky dozadu je, že postupně celá Evropa začíná zavádět i očkovací kalendáře pro dospělé, protože i těch očkování pro dospělých přibývá a tý možnosti ochrany je tady více.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové povinné očkování pro dospělé, které bychom neměli minout, je které?

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Tak, co se týče dospělých, tak tam prakticky jediné v tuhle chvíli povinné očkování je očkování proti tetanu, kdy se stále přeočkovává v těch 10 a15letých intervalech, a to proto, že riziko od zvířat nákazy tetanem je tady pořád a nedá se zlikvidovat. Takže proto se musíme stále očkovat. No, a pak dá se říct do té kategorie povinných, ale já se nedomnívám, že by někdo to odmítnul u dospělých, je třeba, pokud by byl v kontaktu se vzteklým psem, tak očkování proti vzteklině a nebo třeba zdravotníci nebo lidé pracující v odpadovém hospodářství proti virovým hepatitidám A a B.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, já si dovolím takovou kacířskou poznámku, když jste hovořil o očkování proti tetanu, není zbytečné sledovat očkovací kalendář, když například mě kousne pes nebo si zarazím takový ten rezatý hřebík do ruky, dojdu si na ošetření, tak mě lékař okamžitě dává také injekci proti tetanu.

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Tak on vám úplně správně ji nedává okamžitě, tam je důležité to, jak dlouho máte od posledního očkování. Skutečně skot, dobytek a koně ve svém trusu vylučují původce tetanu, který je v půdě, v zemi a my nevíme kde může být a nemůže. Čili , že při nějakém poranění, kde hrozí, že to bylo v kontaktu s půdou ten předmět a tak dále, je namístě to přeočkování. Ale pokud to není starší pěti let, tak po tom úrazu nemusíte být přeočkována. Je-li to starší pěti let, tak pak se musí přeočkovat.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem na začátku říkala, že očkování je trošku kontroverzním tématem v české společnosti v současné době, řekla bych, několik posledních let rodiče často odkládají některá povinná očkování a říkají, že si nejsou jisti, jestli to očkování je úplně potřebné pro tak malé děti. Jaký na to máte názor vy?

Čtěte také

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
No, já se domnívám, že to je jakýsi takový případ ruské rulety, kdy ten hazard tady zcela určitě je. Ono totiž řada lidí má pořád pocit, že to očkování je strašná zátěž, strašná zátěž pro imunitní systém a počkám až to miminko bude starší, až bude mít plně zralý imunitní systém a potom teprve, až bude silné, tak ho budu očkovat, ale to je přesně proti tomu, proti čemu ty vakcíny byly vyvinuty. My jsme rádi, že se objevily očkovací látky právě od dvou měsíců věku. V době, kdy ten imunitní systém je nezralý a přirozeně nezvládne řadu infekcí, to ten imunitní systém se tomu neubrání, no, a jsou tady očkovací látky, které jsou schopny zapojit ty zralé části imunity, protože novorozenec má určitou složku zralou, určitou nezralou, a ta očkovací látka zapojí ty zralé, pomůžou podpořit ty nezralé složky imunity a společně vytvoří ochranu před nemocí, před kterou se ten novorozenec není schopen sám ubránit a jaksi překleneme to období nezralosti právě díky očkování. A ten, kdo čeká na tu zralost, tak riskuje, že ten první rok právě je pro toho kojence zásadní.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za vysvětlení, přesto se ještě zeptám, myslíte si, že povinné očkování může způsobit nějaké komplikace, setkal jste se s tím, u dětí teď myslím?

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Tak, ano, mohou se objevit, to jsou situace, o kterých se ví, víme o nich, že po každém léčivém přípravku se může objevit nějaký vedlejší účinek, nežádoucí účinek. My jsme rádi, že ono je potřeba rozlišovat závažnost toho nežádoucího účinku a těch skutečně závažných, to je těch, které vyžadují hospitalizaci těch, které vyžadují život ohrožující, nebo život ohrožující stavy, tak těch je skutečně málo v porovnání s tím, co to očkování přináší. Takže ano, třeba po očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím se může u jednoho očkovaného dítěte na milion očkovaných dětí objevit třeba akutní zánět mozku, to jsou popisované stavy, které se mohou objevit a víme o nich, nicméně to riziko komplikovaného průběhu nemoci pořád je daleko vyšší než riziko těch možných nežádoucích reakcí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti. Teď si zahrajeme, no, a po písničce se budete moci pana profesora ptát na všechno, co se týká očkování 221552525 a nebo 2424 na konci. Máme i e-mail jejakaje@rozhlas.cz.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračuje naše Zdravotnická poradna s profesorem Romanem Chlíbkem, vědeckým sekretářem České vakcinologické společnosti, no a mluvíme o očkování, o jeho prospěšnosti i o problémech, které může přinášet 221552525, to je telefon sem k nám a někdo se dovolal. Dobrý den přejeme. Ano, dobrý den.

osoba
--------------------
Novotná dobrý den. Prosím vás, já bych měla takový dotaz, v poslední době se objevuje černý kašel u dospělé populace, mám ten případ v rodině, a proto se ptám, jestli je vhodné přeočkování starších lidí, potenciálních babiček a dědečků vzhledem k malým dětem. Děkuji, na shledanou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz. Pane profesore, jaký máte názor?

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Tak názor já mám takový a je to v pořádku, že paní se na toto ptá, protože skutečně výskyt černého kašle se nám přesouvá z dětské do dospělé populace a ta ochrana navozená z dětství se ukazuje v tom dospělém věku už nedostatečná. Máme očkovací látky obsahující nižší obsah antigenů než jsou pro děti a ty jsou na to právě přeočkování těch, kteří už v minulosti někdy byly a stojí za to je přeočkovat aspoň jednou dávkou. Takže my doporučujeme minimálně jednou za život se v dospělosti nechat přeočkovat proti černému kašli, zejména ten, kdo je v kontaktu s malými dětmi během prvních jejich 12ti měsíců života.

Čtěte také

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za odpověď. Poslechneme si další dotaz, dobrý den přejeme, Zdravotnická poradna Dvojka. Slyšíme se? Haló, haló! Zdá se, že ten telefon vypadl, to se někdy stává. 221552525. Ano, už se slyšíme.

osoba
--------------------
Haló, slyšíme se? Už se slyšíme. Dobrý den, já bych se chtěl pana profesora zeptat, když tedy před chviličkou povídal, jak je de facto prospěšné očkovat děti už od raného věku několika týdnů nebo respektive dvou měsíců, jak se zmiňoval, jestli je tedy v pořádku, protože takto nezpochybňuji nějakou třeba prospěšnost nebo neprospěšnost právě té očkovací látky, to je vždycky diskutabilní, ale chtěl bych, aby se vyjádřil k obsahu těch očkovacích látek, co se týče třeba složek formaldehydů, složek hliníku a podobně, což jsou de facto hodně, hodně toxické látky pro tělo a navíc pro tak malé. Takže to bych chtěl, jedna věc, a druhá věc je, proč třeba příbalové letáky pro Českou republiku jsou dá se říct takřka hodně, hodně zestručněné o proti třeba příbalovým letákům v zahraničí, jo, kde jsou uvedený daleko jiný informace, daleko větší nežádoucí účinky těch látek a u nás toto uváděné není a proč teda v zahraničí to uváděný je a ti rodiče o tom informovaný jsou a u nás nikoliv?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíme, děkujeme, pane profesore, můžete reagovat?

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Určitě, co se týče té první otázky, to je těch ostatních přídavných látek v očkovacích látkách.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, toxických.

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Toxických, víte, ono samozřejmě, když řeknete hliník, hliník je toxický, tak takto to zní správně. Je potřeba si uvědomit, že v očkovacích látkách jsou hlinité soli, které jsou nerozpustné ve vodě. Není hliník jako hliník a tyto nerozpustné soli velice těžko pronikají do krevního oběhu a velice v minimálním množství se mohou usazovat v jiných tkáních orgánech a nějakým způsobem poškozovat, protože ten hliník, co je ve vakcínách, se postupně i vylučuje a vylučuje se třeba i potem a tak dále. Takže to je jedna věc, že je tam trošku jiný hliník než se s ním třeba i setkáváme jinde v přírodě. A druhá věc je ta, že o hliníku se hovoří, jestli nevyvolává různá poškození. Ona neexistuje žádná studie, která by to jednoznačně potvrdila a hlavně množství hliníku je několikanásobně menší než bylo v minulosti. Já vám dám příklad, do roku 2000 jsme všichni, co jsme se očkovali jako děti proti záškrtu, tetanu a černému kašli, měli očkovací látku, které měla v jedné dávce 2 miligramy těch hlinitých solí a dnešní děti dostávají očkovací látku, kde v jedné dávce je 0,82 miligramů, takže je to 2 miligramy versus 0,82 miligramů. V době, kdy byly 2 miligramy, tak se o žádné škodlivosti nehovořilo, nikdo si nevšímal, že jestli vznikají nějaká poškození, nebyl zaznamenáno, že by byl nějaký problém s 2 miligramy hliníku a nyní s 0,82 miligramy hliníku se hledají důvody co všechno ten hliník vyvolává. Takže to je otázka hliníku. Co se týče SPC, ono je potřeba rozlišit jedna věc, jsou příbalový leták a pak jsou souhrnné informace. Příbalový leták může být samozřejmě stručnější, je určen pacientům a ty souhrnné informace o výrobku jsou daleko rozsáhlejší a rozhodně není možné, aby se něco zatajovalo u nás a v zahraničí to bylo uvedený, protože téměř všechny očkovací látky dneska jsou podléhají takzvané centrální registraci Evropskou lékovou agenturou sídlící v Londýně, a ta schvaluje pro celou Evropu schvaluje podoby těch příbalových letáků, těch informací o lécích a schválí je a pak se udělá český překlad. Nedovedu si představit, že by si někdo troufnul v českém překladu zatajit a vynechat některé odstavce, které jsou třeba v anglické verzi. Čili, že ty letáky by měly být úplně stejné, ale podrobnější informace najdete jinde a samozřejmě pravda je ta, že lékař by měl o tom informovat a to je věc komunikace lékař a pacient.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává pan profesor Roman Chlíbek. Máme další telefonický dotaz, dobrý den přejeme. Ano, slyšíme vás, ptejte se.

osoba
--------------------
Haló! Dobrý den, tady je posluchačka Ulrychová z Prahy 10. Já jsem se chtěla pana profesora zeptat, nechala jsem se očkovat před 8 lety na klíšťovou encefalitidu s přeočkováním a chtěla jsem se zeptat za prvé za jak dlouho bych se měla nechat teda očkování znovu a je-li možný zjistit z rozboru krve, kolik ještě těch obranných látek v sobě mám? Děkuji.

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Ano, já na to rovnou odpovím. Myslím si, že to je správný dotaz zvláště teď v období, kdy začíná aktivita klíšťat a klíšťová encefalitida v České republice na rozdíl od jiných států bohužel stále stoupá. Tak přeočkovat by se mělo po pěti letech. Samozřejmě my víme, že někteří pacienti zapomenou, nepřijdou po pěti letech, byt není to uvedeno v oficiálních dokumentech, ale z výsledků studií, které nám jsou k dispozici, my víme, že když se to druhé přeočkování nebo to přeočkování dá nejpozději do deseti let, tak ještě pořád je to možné. Takže i když je to po osmi letech, já osobně bych aplikoval jednu dávku a nezačínal znovu, určitě ta jedna dávka bude dostatečná. Chci-li mít stoprocentní jistotu, můžu si to nechat vyšetřit z krve, budu si to muset zaplatit to vyšetření, nicméně není to nic složitého ani extra drahého, odeberou vám vzorek krve a ze séra zjistí hladinu těch ochranných specifických protilátek proti viru klíšťové encefalitidy a jenom pro zajímavost je-li to víc jak 126 jednotek, tak jste dostatečně chráněná.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme, pane profesore, za podrobný návod, co máme dělat proti klíšťatům. Ještě jeden e-mailový dotaz. Paní posluchačka se ptá na to, že slyšela rozhovor s odbornicí, jméno si nepamatuje, která varovala před autismem jako důsledkem očkování dětí. A která říkala, že pediatři by měli bubnovat na poplach. Co byste řekl na to?

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Je to fenomén, který se v tuto chvíli samozřejmě sleduje, ale on vyvstává z několika důvodů. Jednak my máme pocit nebo ukazuje se, že narůstá autismus. Odborníci zabývající se autismem diskutují, jestli ta definice případu autismu je správná, protože se ukazuje, že těch dětí, která splňují kritéria autismu, je velké množství a ten autismus jakoby narůstá. Hledá se příčina. Příčinu do dneška nikdo neví a samozřejmě nejblíž jedna z blízkých vysvětlení, které si i laik logicky dá, může být očkování, protože autismus se začíná projevovat kolem jednoho, dvou let života věku dítěte a v tý době se aplikuje řada očkování, proto ten rodič hledá příčinu, v čem by to mohlo být, proč zrovna moje dítě, a to očkování jakoby je úplně na ráně. Ono se jednu dobu hovořilo o tom, že případná rtuť ve vakcínách jako konzervant vyvolává autismus, rtuť se přestala používat, přesto autismus stále narůstá. Čili, že ta příčina bude multifaktoriální a zatím není jedinej důkaz, že by třeba živá očkovací látka proti spalničkám vyvolávala autismus, ale to neznamená, že to nebudeme sledovat, pozorně vyhodnocovat, ale zatím žádný objektivní důkaz pro to nemáme.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává pan profesor Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti. Děkujeme za to, že jste nám poradil v dnešní Zdravotnické poradně a zdravíme do Hradce Králové.

prof. Roman CHLÍBEK, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
--------------------
Já vám také děkuji a přeji všem příjemný, krásný den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den. Vzpoura robotů, tak to možná už nepatří do vědeckofantastických knih, vědci totiž vyvíjejí robota, který se chová jako člověk, má své potřeby a emoce, o tom za chvíli po písničce.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.