Kdy a jak vysazovat celer a rané brambory
Jednou ze zelenin, s jejímž výsevem je třeba začít včas, je celer. Tato teplomilná zelenina má totiž dlouhou vegetační dobou 180-240 dní od výsevu do sklizně.
Lepší dřív, než později
S výsevem celeru je tedy nutné začít včas, nejlépe v lednu nebo začátkem února. Pokud celer vysejete později, sklidíte nedostatečně vyvinuté bulvy. Semínka vysévejte do misek nebo truhlíčků do velmi jemného, nejlépe předem prosetého substrátu. Pokud nemáte teplý skleník, umístěte truhlíky na okno. Semena klíčí pomalu, proto je nutné dbát, aby byl substrát stejnoměrně vlhký. Setbu zalévejte opatrně, aby zálivka jemná semena nevyplavila. Doporučuji je vysít řídce a velmi mělce. Právě řídký výsev je důležitý, abyste vyklíčené rostlinky ve stadiu děložních lístků mohli snadno přepichovat do truhlíčku ve vzdálenosti asi 3 cm. Když rostlinky za několik týdnů povyrostou, přesaďte je ještě jednou, tentokrát do sadbovače a s odstupem asi 8 cm. Při každém přesazování zkraťte rostlinkám kořínky asi o jednu třetinu až polovinu. Zkrácení podpoří dobrý vývoj kořenové soustavy.
Pokud chcete sklízet rané brambory co nejdříve
V únoru máte nejvyšší čas připravit si jejich sadbu, tedy předklíčené nebo již zakořeněné hlízy. Nejlépe koncem února až začátkem března umístěte hlízy do lísek tak, aby korunková část s více očky směřovala vzhůru. Lísky je nutné postavit do světlé místnosti o teplotě 12–15 °C. Hlízy by pak měly vytvořit silné klíčky dlouhé 2 cm. Pozor, nikdy nedávejte předkličované hlízy do tmy, protože klíčky se pak vytahují a sadba ztrácí na kvalitě. A pokud chcete získat sklizeň co nejranější, můžete nechat sadbu zakořenit. Je to jednoduché – lísky asi 10 dní před výsadbou prosypte kompostem nebo rašelinou. Hlízy pustí kořínky, které pro ně po výsadbě na záhon znamenají určitý náskok. Pro ranou sklizeň jsou vhodné odrůdy Rosara, Dali, Belana, Princess a další.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v únorovém čísle časopisu Receptář.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.